Univerzitní psychologové a neurologové použili jednak tradiční výzkumné metody sociálních věd, jednak moderní technologické postupy.
Ve speciálním počítačovém programu vyhodnocovali magnetickou rezonanci, která je produktem aktivní mozkové činnosti. "Mozková aktivita přesně odrážela, co jednotliví účastníci prožívali," vysvětlila vedoucí projektu Jennifer Richesonová.
Autoři experimentu předkládali testovaným lidem fotografie bělochů a nebělochů. V prvním případě nezaznamenali žádné neobvyklé reakce, ve druhém se aktivizovala část pravé přední části mozku, odpovědná za kontrolu citů a chování.
Pracovníci Darthmouthské fakulty zároveň doplnili test klasickými metodami, například asociačními. Zkoumaní studenti si museli spojovat příjemné pojmy s představou černochů. Mnohým z nich to trvalo nadprůměrně dlouho.
Z publikovaných výsledků vyplynulo, že lidé s rasovými předsudky musejí mozek namáhat podstatně intenzivněji. Především v situacích, kdy se od nich vyžaduje alespoň základní společenské chování.
Zjištěná data potvrdil závěrečný test. Bílí studenti s rasovými předsudky dosahovali výrazně slabších výsledků, když k nim vědci posadili černocha.
