Domorodci, anglicky Aborigines, tvoří ve dvacetimilionové Austrálii jen dvě procenta populace. Jejich postavení ve společnosti ale exkluzivní není. Obrovská nezaměstnanost, závislost na alkoholu a domácí násilí -taková je realita, kterou se multikulturní a otevřená Austrálie příliš nechlubí.
Aboriginci se dožívají podle zprávy lékařské organizace AMA jen necelých 60 let, naopak u bílých Australanů mužského pohlaví ukazují statistiky celých 77 let. Lépe na tom nejsou ani ženy - domorodé se dožívají necelých 65 let ve srovnání s 82,4 let u bělošek.
Velké riziko představují hlavně srdeční choroby. Pravděpodobnost výskytu infarktu je u domorodců třikrát vyšší a stává se příčinou smrti až 1,5krát častěji než v případě bělochů.
Tento stav je podle zprávy AMA výsledkem skrytého rasismu, který nenápadně zakořenil v australském systému sociální a zdravotní péče.
"Přestože se zdraví domorodců během let zlepšilo, stále tu působí finanční, geografické i kulturní bariéry, kvůli nimž Aboriginci nedostávají dostatečnou zdravotní péči," uvádí se ve zprávě.
"Jde o soustavnou a často neúmyslnou diskriminaci v dostupnosti služeb," vysvětlil prezident AMA Mukesh Haikerwal, který zdravotní stav Aboriginců nazval tragédií a ostudou celého národa.
K viditelnému zlepšení situace je podle organizace zapotřebí minimálně o 1,5 miliard amerických dolarů více, než kolik pro tuto oblast nabízí rozpočet. V položce ročních zdravotních výdajů taková suma představuje jen 1,2 procenta.
Australský premiér John Howard podle agentury Reuters věří, že nápravu přinese praktické řešení spíše než symbolické debaty o přiznání odpovědnosti bílé většiny za krizi v domorodé komunitě a možné navrácení půdy.
