Rasismus se v Česku projevuje nejčastěji vykřikováním extremistických hesel a hajlováním na skinheadských koncertech, ale občas dojde i k násilí. Policie loni zaznamenala 253 rasových trestných činů oproti 364 v roce 2004.
"Úbytek si vysvětlujeme tím, že policie v posledních letech postupuje proti extremistům tvrději. Naučila se ho totiž rozpoznat. Už se tolik nedohadujeme, který symbol a které hnutí je na seznamu zakázaných. Na druhou stranu rasismus se více projevuje skrytě a některé jeho projevy jsou hůře odhalitelné," uvedl zástupce velitele republikové kriminální policie Jan Chmelík.
Ve Velké Británii a v Německu počítají rasové zločiny na tisíce, zatímco například v Maďarsku jich bylo loni jen jedenáct.
Jenže tato čísla je třeba brát s rezervou, protože stejný čin může být v přísné Británii trestný, jinde ne. Zhruba však vypovídají o tom, jak velký představuje rasismus v té které zemi problém.
Lidé si zvyknou
Podle Chmelíka souvisí počet rasistických činů v různých zemích s tím, kolik kde žije menšin a přistěhovalců.
"Lidé negativně vnímají, že jim přicházející cizinci berou práci. Na druhou stranu si v každé zemi časem na příchozí zvyknou,“ míní Chmelík.
Ukazuje to na příkladu Vietnamců, kteří se v tuzemsku zabydleli, a lidé už je většinou přijali. Česko také pečlivě zaznamenává počty extremistických zločinů. "Vaši zemi považujeme za dobrý příklad,“ uvedla ředitelka Evropského monitorovacího střediska pro rasismus Beate Winklerová.
Optimistické poselství však trochu kalí jiná úterní zpráva: Protirasistická aktivistka Klára Kalibová si stěžuje u Inspekce ministra vnitra na zástupce ředitele jihočeské policie Jana Kulhana, že neukončil 18. listopadu koncert kapel v Dražicích u Tábora, který sama policie označila za neonacistický. - více zde
Zvláštní škola = romská škola
V čem Česká republika vzhledem k menšinám nejvíc pokulhává? V přístupu ke vzdělávání romských dětí – téměř automaticky jsou umisťovány do zvláštních škol. Končí jich tam zhruba tři čtvrtiny.
"Romové nemají při hře a při výuce vůbec příležitost poznávat se s dětmi z většinové populace,“ vysvětluje kritiku Evropské unie Beate Winklerová.
Ulehčuje to někdy i přístup rodičů, kteří se nebrání dát dítě do zvláštní školy, protože mají pocit, že ji spíše zvládne.
Podle Ivety Demeterové z pražského romského rádia Rota přivedou Romy do běžných škol jedině společně stát, rodiče a učitelé.
Zpráva také pranýřuje všechny členské státy včetně Česka za diskriminaci cizinců na trhu s bydlením. Když přijde do realitní kanceláře člověk tmavé pleti, po telefonu přislíbený byt je najednou už obsazen.
Když letos 26. ledna český Senát zamítl takzvaný antidiskriminační zákon, prošla tato zpráva téměř bez povšimnutí. V Bruselu si to však pamatují.
Zpráva totiž kritizuje i nepřijetí tohoto zákona zaručujícího rovný přístup třeba ke vzdělání a práci. Česko je jedinou zemí, která ho dosud nepřijala.
Senátorům se tehdy nelíbilo, že zákon zavádí pozitivní diskriminaci, třeba přípravné romské třídy, a že je příliš obecný.
