O průzkumu, který se konal v zimě, informoval nyní Archeologický ústav Akademie věd na svých webových stránkách. "Teprve, když vypuštěný bahnitý rybník částečně zamrzl, bylo možno po ledě překonat hlubokou rašelinu a dostat se ke stromům," vysvětlili načasování průzkumu.
Na dně vypuštěného rybníka archeologové našli pozůstatky kořenů a spodních částí kmenů. Datovali je do 14. století, přičemž vznik Břehyňského rybníka je v písemnostech datován do rozmezí let 1366 až 1460.
Právě v roce 1366 vznikl nedaleko mnohem větší rybník - král Karel IV. dal založit vodní nádrž, která se později stala známou jako Máchovo jezero.
Z rozmístění pařezů na dně rybníka se průzkumníkům podařilo zjistit, jak les vypadal. "Porost měl až do stavby rybníka ráz pralesa, tedy přírodního lesa bez většího ovlivnění člověkem. Převládala v něm borovice, vzácně byl zastoupen smrk. Před prvním napuštěním rybníka byl les částečně vytěžen," uvedli archeologové.
Kořeny se dochovaly s pomocí rašeliny, která je impregnovala. Protože kořeny tenčích stromů byly překocené, usoudili archeologové, že je středověcí kolonizátoři nechali stát (po napuštění rybníka se v podmáčeném terénu samy vyvrátily), zatímco velké stromy pokáceli. Jejich kořeny totiž jsou v původní poloze.
Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © PLANstudio
Na přírodovědném a archeologicko-historickém výzkumu přírodně i kulturně unikátního regionu spolupracují archeologové a botanici AV a Jihočeská univerzita.
OSÍDLENÍ BEZDĚZSKAOsídlení se v krajině mezi dnešními Doksy a Bělou pod Bezdězem objevuje ve 12. století, teprve ve druhé polovině 13. století zde proběhl kolonizační boom a v nevelké vzdálenosti byla založena tři královská města - Doksy, Kuřivody a Bezděz se stejnojmenným hradem. Zatímco většina jiných měst byla zakládána už v osídlené kulturní krajině, v této oblasti se museli kolonisté vypořádat s blízkostí velké plochy neosídlených, zemědělsky nevyužitelných lesů sahajících až k Mimoni a Českému Dubu, které tady trvají dodnes. Zdroj: Archeologický ústav AV ČR |
