Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ransdorf dal na pomník Milady Horákové dvacet tisíc

  18:44aktualizováno  18:44
Na Pankráci byl položen základní kámen památníku Milady Horákové. Ceremoniálu se zúčastnil i komunistický europoslanec Miroslav Ransdorf, který na výstavbu přispěl dvaceti tisíci. Je třeba přestat si hrát na rozdělování národa prohlásil. Tradičně ovšem slaví i narozeniny Klementa Gottwalda.
Základní kámen pomníku Milady Horákové

Základní kámen pomníku Milady Horákové | foto: ČTK

Ceremoniál se odehrál v den výročí narození Milady Horákové. Památník by měl vyrůst na náměstí Hrdinů nedaleko věznice, kde mnozí političtí vězni včetně Horákové přišli o život.

Iniciátoři pomníku jej avizují jako pomník Milady Horákové a 234 obětí "československého režimu padesátých let"; výslovně komunistický režim neuvádějí.

Za vznikem pomníku stojí Česká strana národně socialistická, jejíž předchůdkyně byla Horáková členkou, spolu s Masarykovou demokratickou stranou a Klubem Milady Horákové.

"Může sem přijít kdokoli a je třeba to brát jako výraz demokracie, jako možnost nabídnout druhému člověku přehodnotit jeho postoje a činy i jako odpuštění v křesťanském smyslu," řekl k Ransdorfově účasti na pomníku jediné ženě popravené komunisty předseda národních socialistů Jiří Stanislav.

Europoslanec KSČM, který dal na pomník dvacet tisíc korun, novinářům řekl, že je podle něj načase přestat si hrát na rozdělení národa. Horáková podle něj byla velká vlastenka a socialistka.

Miloslav Ransdorf si tradičně připomíná i narozeniny Klementa Gottwalda, někdejšího nejvyššího představitele československého státu, který Horákovou poslal na smrt navzdory intervencím mezinárodního společenství. Před loňským 110. výročím Gottwaldova narození napsal Ransdorf v komunistických Haló novinách, že prezident má zásluhu o "národní a demokratickou revoluci".

Autory vysoké žulové skulptury připomínající ruce s rozevřenými dlaněmi a bronzové busty političky jsou sochař Milan Knobloch a architekt Jiří Lasovský. Organizátoři mají zatím přibližně půl milionu korun, další peníze by rádi získali sbírkou. Kromě zmíněného politika přispívají prý soukromí lékaři, dvě stě tisíc korun dala Městská část Praha 4.

Kromě zástupců národních socialistů přišel také rabín brněnské židovské obce Moše Koller. Uvedl, že kdyby nebylo podobných lidí, neměli by ti další vzory, jejichž postoji a hodnotami se mohou řídit v krizových situacích. "Doufejme, že se nedostaneme do situace, kdy bychom byli podobně zkoušeni. Ale lidé jako ona jsou potřeba pro pokračování světa, pro lepší svět," řekl rabín.

Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a do konce války vězněna. Po válce byla zvolena do parlamentu. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v příštím roce byla zatčena a ve vykonstruovaném procesu odsouzena za údajnou velezradu a špionáž k trestu smrti. Popravena byla 27. června 1950.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.