Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pozorovatele OBSE po obstrukcích nakonec pustí, říká exšéf rozvědky

  8:51aktualizováno  8:51
Pozice lidí z oficiální pozorovatelské misie, kteří byli uneseni na východní Ukrajině, je podle bývalého šéfa rozvědky Karla Randáka odlišná od postavení dvou Češek unesených loni v Pákistánu. Tentokrát nikdo nevyhrožuje, že jim uřízne hlavu, řekl Randák v rozhovoru pro MF DNES.

Bývalý šéf tajné služby Karel Randák. (29. února 2012, Praha) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Členům mise OBSE zadržovaným proruskými separatisty na Ukrajině prakticky nic nehrozí, říká bývalý šéf české rozvědky Karel Randák. Dodává, že zadržení lidí v oficiálním postavením - jako v tomto případě - se diametrálně liší například od únosu českých novinářů v Iráku v roce 2004 nebo od loňského únosu dvou Češek v Pákistánu. 

V čem podstatném se výše uvedené případy liší?
Pokud to skutečně byli pozorovatelé OBSE - a není důvod se domnívat, že ne - pak je to oficiální pozorovatelská mise a rozdíl je diametrální a vyjednávat se musí oficiálně. Dřív nebo později budou propuštěni, s menšími či většími obstrukcemi.

V těchto případech - tedy zadržení oficiálních osob - nehrají zpravodajské služby žádnou roli?
Myslím si, že ne, protože je to zbytečné. Připadalo by to v úvahu maximálně, kdyby se druhá strana "zbláznila" a začala zadržené považovat za jakési rukojmí a začala vyhrožovat, že se jim něco stane. To, že protistrana vznesla požadavky na propuštění jiných lidí, se asi dalo čekat. Ale není to v rovině, že se někde objeví výhrůžné video, že zadrženým uříznou hlavu, když jejich podmínky nebudou splněny. Pokud by se to stalo, pak by bylo namístě angažovat zpravodajské služby.

Netkví ale nebezpečí v tom, že je situace nepřehledná a není jasné, co jsou oficiální a co neoficiální struktury?
Tato varianta by padala v úvahu, kdyby nebylo úplně zřejmé, kdo je zadržuje. Ale když jako mluvčí vystupuje - byť samozvaný - starosta, je zcela jasné, kdo za tím je.

Srovnejme zadržení pozorovatelů OBSE s případem novinářů unesených v Iráku nebo dívek v Pákistánu. Jaké metody se používají tam?
To je strašně rozdílné - podle bilaterálních vztahů, vojenské a politické situace. Třeba případ českých novinářů v Iráku: bylo poměrně jasné, že je to klanová společnost a že je potřeba se obrátit na duchovní, kteří mají vliv na rozhodování.

Proč se totéž nedaří s unesenými dívkami v Pákistánu?
Tam je situace nepřehlednější. Není úplně jasné, proč byly uneseny. Pak byl sice vznesen požadavek, ale utopistický - aby americká strana propustila zadržovanou ženu. Kvůli Češkám nebudou Američané propouštět někoho, kdo pro ně má nějakou cenu. Komunikace s únosci zřejmě vázne.

Mají ještě unesené dívky po tak dlouhé době šanci na záchranu?
Mají. Nedokážu však odhadnout, v jakém mohou být zdravotním a psychickém stavu.

A jak to vypadalo v Iráku?
V Iráku to bylo výrazně snadnější. Téměř od počátku bylo jasné, že novináře neunesli teroristé, byli spíše uneseni na obchod. A byla to hra o čas. Buď chtějí únosci peníze přímo od - v tomto případě - české strany, nebo se pak snaží unesené přeprodat nějaké teroristické skupině, která za ně zaplatí a pak bude chtít něco úplně jiného. Což je horší.

Hrálo v iráckém případě roli výkupné?
V Iráku se nakonec podařilo včas zabezpečit, aby za novináře bylo zaplaceno výkupné. Do podrobností zabíhat nechci. Ale podařilo se získat kontakt na lidi, kteří měli zásadní vliv na únosce - náboženský, i vliv z pozice stařešiny daného klanu.

Platí se v podobných případech výkupné často?
Ono se o tom moc nemluví a nechtěl bych generalizovat. Ale o peníze jde téměř vždy. Zda bylo zaplaceno výkupné, se však veřejnost zpravidla nedozví. Zastává se názor, že s únosci se nevyjednává. Ale mohou nastat situace, že vám nic jiného než peníze nepomůže. Vzpomínám si například na případ v Iráku unesené italské novinářky Sgrenové (v roce 2005 - pozn. red.), kterou osvobozovala italská tajná služba. Tehdy všechno nasvědčovalo, že za ni bylo vyplaceno nemalé výkupné. Skončilo to ale částečně tragicky, protože Nicolu Calipariho(velitele operace - pozn. red.) pak omylem zastřelila americká posádka na checkpointu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Český prezident Miloš Zeman hovoří s ruským prezidentem Vladimirem Putinem...
Putin mě pozval do Soči, oznámil Zeman. Považuje to za vyznamenání

Ruský prezident Vladimir Putin pozval Miloše Zemana na návštěvu do Soči. Český prezident to ve středu řekl českým novinářům na tiskové konferenci v New Yorku,...  celý článek

Britská feministka Millicent Fawcettová
Sufražetka vedle Churchilla. Londýn postaví sochu bojovnici za práva žen

K sochám Winstona Churchilla, Abrahama Lincolna a Nelsona Mandely se na Parliament Square, jednom z nejdůležitějších londýnských náměstí, brzy přidá první...  celý článek

Pavel Hrůza, unesený Čech z libyjského ropného vrtu Ghaní
Rakousko prověřuje zprávy o zabití rukojmí v Libyi, byl mezi nimi i Čech

Rakousko prověřuje zprávy o tom, že všichni nebo část rukojmí unesených v roce 2015 v Libyi, včetně jednoho Čecha, bylo ještě v témže roce zabito. Ministerstvo...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.