Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pozorovatele OBSE po obstrukcích nakonec pustí, říká exšéf rozvědky

  8:51aktualizováno  8:51
Pozice lidí z oficiální pozorovatelské misie, kteří byli uneseni na východní Ukrajině, je podle bývalého šéfa rozvědky Karla Randáka odlišná od postavení dvou Češek unesených loni v Pákistánu. Tentokrát nikdo nevyhrožuje, že jim uřízne hlavu, řekl Randák v rozhovoru pro MF DNES.

Bývalý šéf tajné služby Karel Randák. (29. února 2012, Praha) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Členům mise OBSE zadržovaným proruskými separatisty na Ukrajině prakticky nic nehrozí, říká bývalý šéf české rozvědky Karel Randák. Dodává, že zadržení lidí v oficiálním postavením - jako v tomto případě - se diametrálně liší například od únosu českých novinářů v Iráku v roce 2004 nebo od loňského únosu dvou Češek v Pákistánu. 

V čem podstatném se výše uvedené případy liší?
Pokud to skutečně byli pozorovatelé OBSE - a není důvod se domnívat, že ne - pak je to oficiální pozorovatelská mise a rozdíl je diametrální a vyjednávat se musí oficiálně. Dřív nebo později budou propuštěni, s menšími či většími obstrukcemi.

V těchto případech - tedy zadržení oficiálních osob - nehrají zpravodajské služby žádnou roli?
Myslím si, že ne, protože je to zbytečné. Připadalo by to v úvahu maximálně, kdyby se druhá strana "zbláznila" a začala zadržené považovat za jakési rukojmí a začala vyhrožovat, že se jim něco stane. To, že protistrana vznesla požadavky na propuštění jiných lidí, se asi dalo čekat. Ale není to v rovině, že se někde objeví výhrůžné video, že zadrženým uříznou hlavu, když jejich podmínky nebudou splněny. Pokud by se to stalo, pak by bylo namístě angažovat zpravodajské služby.

Netkví ale nebezpečí v tom, že je situace nepřehledná a není jasné, co jsou oficiální a co neoficiální struktury?
Tato varianta by padala v úvahu, kdyby nebylo úplně zřejmé, kdo je zadržuje. Ale když jako mluvčí vystupuje - byť samozvaný - starosta, je zcela jasné, kdo za tím je.

Srovnejme zadržení pozorovatelů OBSE s případem novinářů unesených v Iráku nebo dívek v Pákistánu. Jaké metody se používají tam?
To je strašně rozdílné - podle bilaterálních vztahů, vojenské a politické situace. Třeba případ českých novinářů v Iráku: bylo poměrně jasné, že je to klanová společnost a že je potřeba se obrátit na duchovní, kteří mají vliv na rozhodování.

Proč se totéž nedaří s unesenými dívkami v Pákistánu?
Tam je situace nepřehlednější. Není úplně jasné, proč byly uneseny. Pak byl sice vznesen požadavek, ale utopistický - aby americká strana propustila zadržovanou ženu. Kvůli Češkám nebudou Američané propouštět někoho, kdo pro ně má nějakou cenu. Komunikace s únosci zřejmě vázne.

Mají ještě unesené dívky po tak dlouhé době šanci na záchranu?
Mají. Nedokážu však odhadnout, v jakém mohou být zdravotním a psychickém stavu.

A jak to vypadalo v Iráku?
V Iráku to bylo výrazně snadnější. Téměř od počátku bylo jasné, že novináře neunesli teroristé, byli spíše uneseni na obchod. A byla to hra o čas. Buď chtějí únosci peníze přímo od - v tomto případě - české strany, nebo se pak snaží unesené přeprodat nějaké teroristické skupině, která za ně zaplatí a pak bude chtít něco úplně jiného. Což je horší.

Hrálo v iráckém případě roli výkupné?
V Iráku se nakonec podařilo včas zabezpečit, aby za novináře bylo zaplaceno výkupné. Do podrobností zabíhat nechci. Ale podařilo se získat kontakt na lidi, kteří měli zásadní vliv na únosce - náboženský, i vliv z pozice stařešiny daného klanu.

Platí se v podobných případech výkupné často?
Ono se o tom moc nemluví a nechtěl bych generalizovat. Ale o peníze jde téměř vždy. Zda bylo zaplaceno výkupné, se však veřejnost zpravidla nedozví. Zastává se názor, že s únosci se nevyjednává. Ale mohou nastat situace, že vám nic jiného než peníze nepomůže. Vzpomínám si například na případ v Iráku unesené italské novinářky Sgrenové (v roce 2005 - pozn. red.), kterou osvobozovala italská tajná služba. Tehdy všechno nasvědčovalo, že za ni bylo vyplaceno nemalé výkupné. Skončilo to ale částečně tragicky, protože Nicolu Calipariho(velitele operace - pozn. red.) pak omylem zastřelila americká posádka na checkpointu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.