Když letos v polovině ledna historici vyzvedávali tajemný obraz Přeštické Divotvůrkyně z ozdobného rámu, nestačili se divit.
Panna Marie Bolestná, držící v náručí svého mrtvého syna, se sice nezačala potit ani mrkat, jak tomu bylo podle svědků v minulosti. Na druhé straně rámu ale památkáři objevili ještě jedno plátno, o jehož existenci nikdo nevěděl. Jedná se o přesnou kopii originálu.
Příběh zázračného obrazuKoncem 17. století si přeštický měšťan Jakub Hoffmeister přivezl z Prahy tisk Bratrstva sedmi bolestí Panny Marie se škapulířem, což byla tehdejší část oděvu. Na něm byl otištěn obraz piety. Hoffmeisterova manželka Alžběta ho měla v tak veliké úctě, že si nechala pořídit olejomalbu. Tak vznikl obraz Panny Marie Přeštické. V domě u Hoffmeisterových, v místě dnešního obchodního domu Perla na náměstí, našla v roce 1700 útočiště poutnice. Při nočních modlitbách zpozorovala na obraze Bolestné Panny Marie krůpěje potu. Hoffmeisterovi, které o tom zpravila, se však rozhodli událost utajit. Nadpřirozené pocení, pláč, mrkání a další proměny se však začaly podle svědků opakovat. V roce 1710 Alžběta Hoffmeisterová darovala obraz přeštickému kostelu. I zde se zázračně projevoval. Nakonec byl uznán církevním výrokem za zázračný, a to 27. dubna 1711. Kromě toho, že se malba zvláštně proměňovala, uzdravovala poutníky. |
"Druhý obraz zřejmě sloužil k tomu, aby se zjistilo, co se na pravém obrazu mění a případně jak obraz vypadal před tím, než se začal proměňovat," vysvětluje Michal Tejček, archivář ze Státního okresního archivu v Klatovech.
Kopie by měla pocházet z 18. století, zatímco originál byl namalován koncem 17. století. Právě tehdy začíná příběh zázračného obrazu, na němž se podle svědectví objevovaly krůpěje potu a který prý uzdravoval.
Všechny známé zázraky byly v letech 1711-1776 zaznamenávány do rukopisné Knihy zázraků, v níž se lze dopočítat celkem 324 zázračných uzdravení či pomoci v nouzi.
Obraz ronil kapky potu, pak se vrátil do původní podoby
Zprávy o posledních zázracích se objevily na konci 19. století. "Obraz se proměňoval i při procesí 26. května 1711. Proto měl přeštický opat pořídit přesnou kopii, která se na zadní straně rámu našla až letos," doplňuje Tejček.
Kopie vypadá podle odborníků trochu méně umělecky než originál. Ale jestli skutečně dostála svému účelu - prokázat zázraky originálu, to už dnes nejspíš nezjistíme. "Změny na malbě byly údajně dočasné. Udály se a pak se obraz zase vrátil do původního stavu," říká Tejček.
Kopie Přeštické Divotvůrkyně byla nalezena hlavně díky převozu originálu do Prahy, kde ho nyní zkoumá Ústav pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Průzkum by měl skončit během dubna.
Dům historie Přešticka totiž plánuje na 26. května zahájení velké výstavy o fenoménu tohoto zázračného obrazu.