Jaderné hlavice měla údajně sovětská armáda v místech dnešního uprchlického tábora v Jezové v bývalém vojenském prostoru Ralsko.
"Začátkem šedesátých let se rozhodlo, že se tady vybudují depozity jaderných zbraní. Začali je stavět v roce 1964 v místech, kde je dnes uprchlický tábor v Jezové, stavěla je naše armáda, předat je měla na podzim roku 1968," vysvětluje místostarosta Ralska a bývalý policejní pyrotechnik Václav Bilický.
DOKUMENTÁRNÍ FILM O RALSKUO Ralsku také vznikl studentský dokumentární film Lidé a ruiny, který je volně přístupný na webu obce Ralsko. Stáhnout si ho můžete na této adrese (velikost 679 MB). |
Po srpnové okupaci vojenský prostor obsadila na více než dvacet let sovětská armáda. "V Jezové měli samostatnou jednotku, která spadala přímo pod ministerstvo obrany," konstatuje Bilický. Bydlí na začátku Kuřívod, které jsou správním centrem obce Ralsko. Je velikonoční sobota dopoledne, spolu s fotografem si prohlížíme jeho muzeum vojenské munice nalezené v okolí.
Cedule z bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko
Vzpomínka na ruské vojáky v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko
Poté míříme do Jezové, která leží sedm kilometrů odtud. Po příjezdu spatříme několik budov obklopených plotem s ostnatým drátem. "Dovnitř nemůžete," upozorňuje nás pracovnice na recepci. Je tu zařízení pro zajištění cizinců, vypadá trochu jako vězení.
V Jezové jsou místo raket imigranti
"Jsou tu lidé, kteří čekají, jestli dostanou povolení k pobytu, nebo budou vyhoštěni," upřesňuje recepční. O tom, že tu před více dvaceti lety možná byly jaderné zbraně, nemá tušení.
Jaderné sklady podléhaly nejpřísnějšímu utajení, přístup sem měly jen nejvyšší špičky Varšavské smlouvy. "Není vlastně ani jisté, jestli v Jezové skutečně jaderné zbraně byly. Začátkem devadesátých let jsme tu měřili radioaktivitu, výsledek byl negativní," objasňuje Bilický. Spíše je podle něj umístili v Brdech, v místě uvažovaného amerického radaru.
Chráněná budova v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko
Dodává ale, že nejvíce o jaderných zbraních u nás ví generál Miroslav Vacek. A tento první polistopadový ministr obrany, který byl předtím náčelníkem generálního štábu československé armády, přítomnost sovětských jaderných zbraní v Ralsku předloni potvrdil v rozhovoru pro Českou televizi.
Z Jezové se vydáváme na hradčanské letiště. Cestou projíždíme kolem kuřívodských, útulně vyhlížejících panelových domů, kde předtím bydleli sovětští důstojníci s rodinami. Mezi lety 1968 až 1991 jich tu žilo až deset tisíc. Po jejich odchodu se objekty staly cílem nájezdů vandalů. Což je vidět o kousek dál. Tady jsou čtyři naprosto zdevastované opuštěné paneláky.
Zbytky budov v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko
O několik set metrů v borovém lese vykukují bunkry zarostlé mechem a křovinami a různé ruiny vojenských budov. Okolo nich je neuvěřitelný svinčík. Opodál vidíme roury zapuštěné do země. Čerpají a čistí tu spodní vody, zamořené jedněmi z největších skladů pohonných hmot a mazadel. Sovětská armáda tu skladovala přes 37 tisíc metrů krychlových nafty, benzinu, leteckého petroleje, oleje, nemrznoucí směsi a různé chlorové látky.
Dojíždíme na letiště. S téměř třemi kilometry délky a devadesáti metry šířky hlavní runwaye se řadilo mezi největší ve střední Evropě. Nyní sem zavítají hlavně sportovci. Zrovna se tu prohání dvě dívky na kolečkových bruslích. "Jezdíme tady často, jsme z nedalekých Kuřívod," říkají Šárka Kutínská a Nicola Velenová. V dálce tři nadšenci zápolí se závěsnými padáky. Kolem projíždí postarší cyklista.
Letiště Hradčany už neslouží letcům, ale spíše sportovnímu vyžití.
Jaká je budoucnost této oblasti? Plánů už bylo nespočet, žádný se nepodařilo uskutečnit. Automobilka Rolls-Royce přemýšlela nad zřízením opravárny leteckých motorů, cirkus Kludský uvažoval o zimovišti pro zvířata a později i o obřím zábavním parku. Severoatlantická aliance chtěla financovat chovnou stanici nosorožců širokohubých. Ani to však nevyšlo.
Nejnověji má velké plány Středočeský kraj. Část areálu, která leží na jeho území, chce změnit na rozsáhlé cyklostezky, kempy, golfové hřiště a největší in-linovou dráhu v České republice.
BÝVALÝ VOJENSKÝ PROSTOR RALSKONěkdejší vojenský prostor v Ralsku leží mezi městy Doksy, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Mnichovo Hradiště a Bělá pod Bezdězem. Jeho rozloha je 250 kilometrů čtverečních. V roce 1942 ho využíval německý wehrmacht, po válce československá armáda. Od roku 1968 do roku 1991 tu byla sovětská armáda. Žilo zde až 10 tisíc vojáků a 3 tisíce civilistů. |
