Na jihu Čech se budou rakouským kontrolorům zpovídat představitelé sdružení Jihočeské matky, Calla-Sdružení pro záchranu přírody či sdružení V havarijní zóně JETE. Jejich zástupci se už na chystanou revizi připravují.
"Máme čisté svědomí. Peníze dostáváme vždycky na konkrétní projekty. Na ně je musíme použít a také řádně vyúčtovat," uvedla předsedkyně Jihočeských matek Monika Wittingerová-Machová.
Informace o spuštěné kontrole přinesl linecký deník Die Oberösterreichischen Nachrichten. Kontroloři rakouského úřadu se inspirovali mimo jiné vyjádřeními šéfa sdružení Schwarzenberg v trojzemí Jižní Čechy - Bavorsko - Horní Rakousy Waltera Höllhubera.
"Různé akce protiatomových spolků ohrožují vztahy mezi Českem a Horními Rakousy. Požadovat bezatomovou Evropu je utopické. Navíc se v minulosti tyto organizace orientovaly jednostranně na Temelín, který běží s výrazně menším počtem poruch než jiné jaderné elektrárny v Evropě," soudí Höllhuber.
Přesné údaje o dotacích ze zemského rozpočtu pro protitemelínská hnutí hornorakouská vláda tají. Höllhuber odhaduje, že jejich výše dosáhla za uplynulých deset let kolem 12 milionů eur, což je v přepočtu 312 milionů korun.
Nejčerstvější údaje o dotacích ze zemského rozpočtu zveřejněné na webu zemské vlády pocházejí z roku 2007. Všem patnácti sdružením poskytla přes 486 tisíc eur, tedy bezmála 13 milionů korun.
Dvě pětiny z této částky dostalo sedm českých spolků. Údaje za loňský rok na webu nejsou dostupné, ale dvě ze tří jihočeských sdružení je bez problémů redakci MF DNES poskytly.
Matky dostaly od Rakušanů milion
Sdružení Jihočeské matky nepopírá, že peníze od hornorakouské vlády jsou pro jeho existenci klíčové. Naopak v rozpočtu organizace Calla tvořily zhruba jen dvanáct procent z celkových loňských příjmů.
Jihočeské matky hospodařily vloni s rozpočtem ve výši 1,1 milionu korun. "Od hornorakouské vlády jsme dostali zhruba milion. Je to hlavní zdroj našich příjmů," potvrdila předsedkyně sdružení Monika Wittingerová-Machová.
Všechny peníze byly určeny na konkrétní projekty tohoto stočlenného občanského sdružení, zejména na semináře a další akce týkající se provozu jaderných elektráren.
Kontroly se nebojíme, vzkázal hospodář Cally
Calla vloni disponovala s příjmy ve výši bezmála 2,6 milionu korun. U Horního Rakouska však uspěla jen s projekty za 303 tisíc. Největší grant měla z takzvaných norských peněz ve výši přes milion korun.
"Kontroly z rakouského účetního dvora se neobáváme. Domnívám se, že peníze od hornorakouské vlády byly použity v souladu s projekty. A také byly řádně vyúčtovány, což si zemská vláda prověřuje," uvedl hospodář Cally Edvard Sequens.
O tom, jak vysokou podporu dostalo vloni z Horního Rakouska sdružení V havarijní zóně JETE, se však nepodařilo získat žádné informace. Sdružení sídlí v Bechyni a představuje je tamní inženýr Vladimír Halama, který byl v úterý celý den nedostupný.
O sdružení Jihočeské matky i Calla je schopno podávat informace více lidí. Navíc mají weby s řadou čerstvých zpráv o své činnosti i kontakty. Pro sdružení V havarijní zóně JETE to ale neplatí.
Jeho členy jsou "občané České republiky, Slovenska, Rakouska a Spolkové republiky Německo, to znamená zemí, které mohou být bezprostředně ohroženy havárií Jaderné elektrárny Temelín", uvádí se bez udání konkrétních počtů na webu sdružení www.zelenazivotu. com.
Zjistit nelze ani podrobnosti o aktivitách sdružení. Časopis Zelená životu se údajně šíří na 400 míst v republice, ale nejčerstvější číslo na webu pochází z loňského listopadu. Přitom právě tomuto sdružení předloni poskytla zemská vláda nejvíc peněz z českých sdružení. Poslala mu 73 488 eur, tedy zhruba dva miliony korun.
