"Stanovit, jakou ekonomickou zátěží je rakovina v EU, chce nejen zvážit náklady zdravotního systému, ale také odhadnout finanční ztráty spojené s pracovní neschopností (invalidita, předčasná smrt) a péčí, kterou poskytují zdarma blízcí pacienta," vysvětlili vědci v britské časopise The Lancet.
Podle jejich studie bylo v roce 2008 ve 27 zemích Evropské unie 2,45 milionu lidí s diagnózou rakovina. Ve stejném roce kvůli rakovině zemřelo 1,23 milionu lidí.
Náklady na zdravotnictví představují u ekonomické zátěže rakoviny v unii méně než polovinu, 40 procent, konkrétně je to 51 miliard eur (zhruba 1,3 bilionu korun). Například ztráty produktivity v důsledku předčasných úmrtí nebo nemoci přijdou podle vědců země EU na zhruba 52 miliard, zatímco rodinné náklady na péči činí úhrnem 23 miliard eur (asi 580 miliard korun).
Obecně platí, že bohaté země, jako jsou Německo a Lucembursko, vynakládají na léčbu rakoviny v průměru na osobu více než východoevropské státy, jako například Bulharsko a Litva.
Více než desetina všech nákladů na rakovinu v Evropě souvisí s rakovinou plic. Tento druh rakoviny přitom často v průměru postihuje lidi mladšího věku než ostatní.
Přesto je celková ekonomická zátěž způsobená rakovinou nižší než u demence a kardiovaskulárních nemocí. Kardiovaskulární onemocnění včetně vysokého tlaku a infarktů si jenom v 15 západoevropských zemích ročně vyžádají 169 miliard eur a demence dokonce 189 miliard.
U demence je příčinou vysokých nákladů délka léčby onemocnění, u kardiovaskulárních onemocnění například to, že jimi trpí ještě mnohem víc lidí než rakovinou.
