Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rakovina dlouho nebolí. To je ta potíž

  1:00aktualizováno  1:00
Nemocný ministr kultury Pavel Dostál je jedním z 12 tisíc Čechů, kteří ročně onemocní rakovinou zažívacího ústrojí. Tři tisíce přežijí, devět tisíc bohužel stále umírá. Pavla Dostála ani nenapadlo, že by mohl dostat rakovinu.

"Nejsem ani alkoholik, ani jsem se nepřejídal, a přesto jsem dostal rakovinu slinivky," řekl v nedávném rozhovoru pro MF DNES.

"Možná se na mém zdraví podepsalo to, že se téměř každý večer potloukám po různých kulturních akcích a pak málo spím," zauvažoval.

Necítil nic, co by jej na nádor upozornilo. Tak to bohužel bývá. "Skoro každý den tu máme člověka, který byl ještě před týdnem naprosto v pořádku, a teď sedíme nad pokročilým stadiem nádoru," říká Rostislav Vyzula, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Právě zde se bude ministr léčit. Lékaři mu v září vyoperovali nádor slinivky, bohužel nemoc se vrátila, a to už ve formě metastáz. - více

Jak to poznám?
Rakovina dlouho nebolí. Když lidé přijdou, může už být pozdě a šance na vyléčení klesají. Přijdou-li včas, lze rakovinu s trochou nadsázky přirovnat ke zlomenině nohy. Ale jak ji mám poznat? ptá se kdekdo.

"S výjimkou rakoviny tlustého střeva bohužel neexistuje prakticky žádný test, jímž by bylo možné u jinak zdravého člověka odhalit rakovinu," říká gastroenterolog z pražského IKEM a mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice Jan Martínek.

Ale zas tak bezbranní přece jen nejsme. Stačí si všímat: hubnutí, ztráty chuti k jídlu, celkové slabosti. Paradoxně nejsnazší je vše u nádorů tlustého střeva. Paradoxně proto, že na ně i tak umírá ročně pět tisíc Čechů. Drží tak smutný světový rekord.

Nádor lze přitom včas zachytit poměrně jednoduchým testem na krvácení ve stolici. Pojišťovna ho proplácí jednou za dva roky lidem nad 50 let. "Lidé, kteří mají riziko v rodině, by měli přijít mnohem dřív na kolonoskopii," říká Martínek.

Jste mladý, to budou asi hemoroidy
Jak to ovšem taky někdy chodí v praxi, dokládá následující příběh: Jeho "hrdina" oslavil teprve šestadvacáté narozeniny, když si všiml krve ve stolici. "To přece není normální," svěřil se svému praktickému lékaři.

Postupně obešel asi tři. A všichni ho uklidňovali: "V tak mladém věku není nutné myslet na nejhorší. To budou asi hemoroidy." Až ve specializovaném Centru péče o zažívací trakt v Ostravě zjistil pravdu.

"Nikoho z lékařů v terénu nenapadlo zeptat se pacienta na rakovinu v rodině. Přitom onemocněli už čtyři jeho příbuzní. Vyšetření pak potvrdilo nádor v konečníku a genetické testy odhalily vrozenou dispozici k rakovině," líčí primář centra Ondřej Urban příběh jednoho ze svých pacientů.

Skončil naštěstí happy-endem. Mladý muž dnes pracuje, dál však zůstává pod kontrolou lékařů stejně jako jeho dvě malé děti. "Obě mají osmdesátiprocentní jistotu, že onemocní některým typem rakoviny. My je budeme pravidelně vyšetřovat, abychom zachytili rakovinu v nejčasnějším stadiu, případně ještě předtím, než vypukne," říká Urban.

Testy šité na míru
Co dva roky má každý nárok na prohlídku u praktického lékaře. Jenže ty samy o sobě nemoc neuhlídají. Masarykův ústav proto začal, zatím jako jediný, nabízet prohlídky "na míru".

Vyšetření začíná pohovorem s lékařem: onkolog zjišťuje rodinnou anamnézu a na základě toho pacientovi řekne, do jaké rizikové skupiny spadá. "Lidé s nízkým rizikem mohou chodit na prohlídky jednou za pět let, lidé se středním rizikem jednou za tři roky a lidé s vysokým rizikem jednou do roka. Ročně k nám takto přijde 400 až 450 lidí," říká jeho šéf Vyzula.

"Nevýhoda je, že si lidé musí sami vyšetření platit. Není to levná záležitost: průměrně jde o sedm až devět tisíc korun," podotýká.

Budoucnost: vševědoucí krev
Zatím bohužel neexistuje žádný jednoduchý krevní test, z nějž by bylo možné u zdravých lidí odhalit rakovinu (s výjimkou rakoviny prostaty), ale vědci na něm intenzivně bádají. "Myslím, že je to otázka příštích let," věří doktor Martínek.

Takový test by byl pro mnohé lidi přijatelnější než dnešní kolonoskopie (tedy vyšetření hadičkou), jíž se mnoho lidí bojí.  Ale budou mít lidé i o nebolestivá vyšetření vůbec zájem? Vždyť již existujících testů na krev ve stolici využívá jen zlomek z nich. A tak nad mnohými osudy lze jen zalomit rukama: pozdě, pozdě.

Ještě před půlrokem žil dvaapadesátiletý Jan úplně normálně. Pak ho občas začalo pobolívat na pravé straně břicha. Ale jako většina mužů nad tím mával rukou. Až před týdnem ho žena donutila jít k lékaři, aby měl na Vánoce klid.

"Bohužel je to prakticky poslední stadium, s nímž už se nedá nic moc udělat," popisuje Rostislav Vyzula. "Kdyby přišel před rokem, jednoduše bychom odoperovali nádor a šance žít dál normálně by byla velká. Teď budou Vánoce v rodině všelijaké."

Jak se projevuje rakovina 

konečník a tlusté střevo
Nejčastější typ rakoviny zažívacího traktu, který je však téměř stoprocentně vyléčitelný, přijde-li se na něj včas. Jako jedinému mu lze předejít preventivními testy. Příznakem jsou průjmy, zácpy, bolení břicha či krvácení.

slinivka
Nejnebezpečnější a nejzrádnější. Když člověk cítí bolesti břicha, případně zežloutne, bývá už pozdě. Déle než 5 let přežije do 10 % pacientů.

jícen
Projeví se poruchou polykání. Rizikovým faktorem je alkohol, kouření a také pálení žáhy. Při něm lze odhalit nádor včas, jinak přežívá déle než 5 let jen 25 % pacientů.

žaludek
Zrádné onemocnění, příznaky jako bolest břicha, ztráta chuti k jídlu a zvracení s příměsí krve se dostavují pozdě. Déle než 5 let přežije 20-40 % pacientů, při včasném (spíše náhodném) záchytu je vyléčitelnost 90 %.

játra
Nádor je nejčastěji vyvolán cirhózou jater, příznakem je bolest břicha. Nejzrádnější je ale to, že játra jsou postižena až jako druhý orgán metastázami z nádoru v jiné části trávicího ústrojí.

tenké střevo
Poměrně vzácný typ nádoru, který se ohlásí bolestí břicha, hrozí hlavně u lidí s bezlepkovou dietou, tito lidé jsou pravidelně testováni.

žlučovody
Jeden z nejzhoubnějších nádorů, projeví se zežloutnutím a téměř ve 100 % případů končí smrtí, je však velmi vzácný.

Ministr kultury Pavel Dostál mezi vládními kolegy Palasem a Dostálem ve sněmovně. (15. října 2004)

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Někdy nám ani pět tisíc měsíčně na telefony nestačí, hájí se poslanci

Cena, za kterou se v roce 2016 dal pořídit neomezený tarif na volání, neomezené SMS a 1,5 gigabytů dat na připojení k internetu, byla kolem 750 korun. Přesto...  celý článek

Výhled na Strakovu akademii ze zahrady, která není veřejnosti běžně přístupná.
Strakovu akademii na 2,5 roku zakryje lešení. Opravy spolknou 295 milionů

Budovu Strakovy akademie, v níž sídlí Úřad vlády ČR, na dva a půl roku zakryje lešení. Objekt projde rozsáhlou rekonstrukcí vnějšího pláště. Opravy vyjdou na...  celý článek

Památník obětí komunismu v Praze na Újezdě.
Komise pro třetí odboj ocenila skupinu protikomunistických odbojářů

Jedenáctka účastníků odboje nebo odporu proti komunistickému režimu obdržela v úterý za svou činnost pamětní dekrety a odznaky od etické komise pro třetí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.