Horor trval předlouhých sedm let. Viktorii, Kathrin a Elizabeth dělaly často společnost jen myši. Zuboženým obětem je dnes jednadvacet, osmnáct a čtrnáct let.
Žily v katastrofálních hygienických podmínkách. Jejich místnost byla na metr vysoko zaplněna exkrementy a odpadem. Podlaha byla také plná myších výkalů a moči.
Dívky si mezi sebou v nucené izolaci vytvořily speciální jazyk, kterému je teď jen stěží rozumět. Nejraději si prý hrály s myšmi, jimž dokonce dávaly jména. Mají průsvitnou pleť, jsou téměř slepé, denní světlo nesnesou.
Policie odhalila otřesný případ už víc než před rokem, rakouský tisk se o něm dozvěděl teprve před několika dny. Duševně nemocná rozvedená žena je už rok ve vyšetřovací vazbě a její dcery od října roku 2005 v léčebném ústavu.
Domácí vězení navždy
Podle psychologů se dívky z domácího vězení nikdy úplně nevzpamatují. Jejich vývoj je v katastrofálním stavu, mají nepředstavitelné potíže komunikovat s lidmi.
Příběh nese všechny prvky hororu. Po rozvodu se svým mužem, který pracoval jako soudce zemského soudu v Linci, se právnička zřejmě pomátla.
V domě v exkluzivní linecké čtvrti Pöstlingberg zatáhla závěsy, odmontovala žárovky a dcery, tehdy ve věku šest, deset a třináct let, v něm uvěznila.
Děvčata nechodila do školy, nestýkala se s dětmi ze sousedství, se spolužáky ani s otcem. Odhlášení dětí z pravidelné školní docházky je v Rakousku na rozdíl od sousedních zemí poměrně snadné a žena jako vystudovaná právnička bez problémů splnila příslušné podmínky.
Otci, když se ucházel o setkání s dcerami, bývalá manželka vždy tvrdila, že jsou dívky nemocné nebo u babičky.
Ani úřad péče o mládež hornorakouské vlády nevěnoval otcovým stížnostem pozornost. "Matka a babička otce označovaly za vnějšího agresora. Děti proti němu byly štvány,“ tvrdí právní zástupkyně obětí Margreth Tewsová.
Ošetřovatelka označila psychosociální vývoj dívek za katastrofální. Patrný byl také špatný stav jejich chrupu, jedna z dívek údajně trpí silnou skoliózou páteře.
Podle Tewsové je nanejvýš sporná zejména úloha úřadu sociální péče a rakouské justice, které údajně informace o domu hrůzy měly od sousedů už v roce 2001 a dopustily se "katastrofálně chybného hodnocení“.
List Kurier uvedl, že za celou dobu dům duševně nemocné nenavštívil žádný pracovník úřadu péče o mladistvé.
Ženu nyní čeká proces, v němž bude čelit obviněním z těžkého tělesného zanedbání a trýznění neplnoletých nesamostatných osob, sdělila státní zástupkyně Carmen Riesingerová.
