Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rakouský historik: Zilk zůstává morální autoritou

  9:40aktualizováno  9:40
V době, kdy se provalila aféra Zilk, patřil mezi jeho největší zastánce i šéf institutu Ludwiga Boltzmanna pro výzkum následků války, uznávaný historik Stefan Karner. Podle něj byl Zilk příliš "upovídaný". "O schůzkách se spolupracovníky velvyslanectví ČSSR nebo televizí ČSSR sám mluvil," říká Karner.

Helmut Zilk s manželkou - Helmut Zilk na archivním snímku z 19. února 2004 s manželkou Dagmar Kollerovou. | foto: ČTK

Historik dodnes nevěří, že by Zilk s československými špiony spolupracoval.

Můžete říci, jak v roce 1998 reagovala rakouská veřejnost na informace o Zilkově spolupráci s StB?
Rakouská veřejnost reagovala na zprávy o Zilkově účasti na získávání informací československou tajnou službou v 60. letech nejprve užasle, později nevěřícně. Případné předávané zprávy se přičítaly Zilkově příslovečné upovídanosti. Státní tajemství však Zilk vyzradit nemohl, neboť k němu jako obyčejný novinář neměl přístup. K lepšímu mohl dát tak maximálně své osobní odhady či hodnocení o vývoji, ale o těch se dalo beztak dočíst v novinách.

Koneckonců Zilka rehabilitovali přece i přední čeští politici. Václav Havel jej přijal na Pražském hradě. Zilk zůstává nadále morální autoritou, kterou dosud byl.

Zilk vyprávěl několikrát o tehdejších schůzkách se spolupracovníky velvyslanectví ČSSR nebo s televizí ČSSR. Vždy popíral, že by za to byl odměněn.

čtěte také

Helmut Zilk mohl pracovat pro StB i pro CIA, naznačuje svazek

Jakou roli hrál Helmut Zilk v politickém a společenském životě Rakouska?
Helmut Zilk byl daleko za hranicemi svých běžných činností váženým politikem a angažovaným občanem Rakouska. Jako špičkový novinář, jako ministr školství, jako starosta Vídně, jako ombudsman největšího rakouského deníku.

Jeho vliv na pozitivní vývoj rakouské společnosti byl veliký. Velmi brzy se snažil překonat hranice železné opony, navázat a prohloubit kontakty se sousedy. Takzvané "městské rozhovory“ Vídeň - Praha v šedesátých letech byly pro to prvním a nejznámějším příkladem. Byly první politickou živou televizní diskusí se západním televizním kanálem v zemích východního bloku.

Zilk byl a je pro rakouský vývoj a dějiny v 60. až 80. letech neodmyslitelný. Je jejich součástí.


5 000 šilinků. Zilkův podpis pod odměnou. Stvrzenka je formulována jako vrácení půjčky.

Jak se díváte obecně na problematiku tajných služeb a politické situace v Rakousku? Byla tato země pro špionáž zajímavá?
Nejpozději od roku 1945 se Vídeň a Rakousko obecně staly místem, kde působila řada zahraničních služeb, od KGB po CIA, a samozřejmě také Čechoslováci. Vídeň a Salcburk platily u spolupracovníků tajných služeb obecně za příjemné umístění. Rakousko bylo místem vrcholných schůzek studené války (Kennedy - Chruščov, Carter - Brežněv), sídlem řady mezinárodních organizací jako OPEC. Byla zde vysoká kvalita života i relativní bezpečnost.

Americká služba OSS (předchůdce CIA) referovala, že každý čtvrtý Salcburčan dává OSS informace, leckdy aniž by o tom on sám věděl. Tajné služby se uchylovaly k přehánění. I kdyby to byla pravda jen z poloviny, byl to stále ještě každý osmý Salcburčan. Podobná mohla být situace ve Vídni do roku 1955 a mohla částečně přetrvat i v 60. letech.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vánoční strom Na Staroměstském náměstí je už ozdobený (25.11.2015).
Pražský vánoční strom roste u Berounky, upozornil na něj tipař

Vánoční strom, který letos ozdobí tradiční adventní trhy na pražském Staroměstském náměstí, roste u Berounky na Křivoklátsku. Tip na zhruba 24 metrů vysoký...  celý článek

Libor Václavík přejíždí s Tatrou 810 4x4 nejvyšší technickou překážku na světě...
Tatra přejela nejvyšší překážku na světě. Z jedné i druhé strany

„Strašné,“ to bylo první, co vyslovil Libor Václavík, když vystoupil z Tatry 810 4x4, se kterou dokázal ve středu odpoledne přejet nejvyšší technickou překážku...  celý článek

S ohledem na zeleň se celý projekt nakonec jmenuje Drn, i když pracovní název...
Po Drnu na Národní chce Praha zastavět i další proluky v centru

Praha chce zacelit proluky, které jsou v zástavbě v centru metropole. Mělo by tak přibývat projektů, jako je právě dokončovaný skleněný Drn na Národní třídě....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.