„Jde o časově omezenou ochranu. O nic více, o nic méně,“ uvedla rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Dodala, že nový zákon bude znamenat návrat k samotné podstatě azylového práva, které nesmí být zneužíváno jako nástroj přistěhovalectví.
„Chceme poskytnout ochranu každému, kdo ji potřebuje,“ sdělila Miklová-Leitnerová. „To, co se ovšem děje nyní, často vůbec není o hledání pomoci, ale spíše o hledání hospodářsky atraktivních zemí,“ vysvětlila.
Nově bude Rakousko oprávněným žadatelům udělovat časově omezený azyl, maximálně na tři roky. Po uplynutí této lhůty automaticky vyprší povolení k pobytu. Prodloužení azylu bude předmětem dalšího posouzení.
Změny v Rakousku se budou týkat i takzvané podpůrné ochrany. Tu Rakousko uděluje osobám, které podle ženevských konvencí nemají nárok na azyl, ale ve vlasti jim hrozí nebezpečí, například mučení či poprava.
Lidé s udělenou ochranou dosud na povolení k přistěhování rodiny musí čekat 12 měsíců, nově to ale budou tři roky. Toto opatření se bude nejčastěji týkat Afghánců.
Žadatel o přistěhování rodiny bude muset navíc splnit určité rámcové podmínky. Mezi ně patří mimo jiné ubytování pro rodinu či dostatečný zdroj příjmů.
Rakousko, které má zhruba 8,4 milionu obyvatel, v letošním roce očekává asi 85 tisíc žádostí o azyl. Pro srovnání, loni jich bylo 28 tisíc.
