Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman: Sudetští Němci mohou být za odsun rádi, mohli dostat trest smrti

  16:15aktualizováno  16:15
Tiskové konferenci Miloše Zemana s jeho rakouským protějškem Heinzem Fischerem ve Vídni dominovala otázka dostavby Temelína a jmenování velvyslanců, včetně toho českého v Rakousku. Pozornost však Zeman vzbudil i svým výrokem o sudetských Němcích v rozhovoru pro rakouskou agenturu APA.

Český prezident Miloš Zeman při setkání se svým rakouským protějškem Heinzem Fischerem (23. dubna 2013) | foto: AP

Otázce Benešových dekretů a vyhnání sudetských Němců se Zeman věnoval už před svojí návštěvou, kdy jí komentoval v rozhovoru pro rakouskou agenturu APA. A to způsobem, který nemohl ujít na tuto problematiku citlivým rakouským médiím.

Zeman se sice distancoval od principu kolektivní viny, ale konstatoval, že "člověk by neměl zapomínat, že devadesát procent sudetských Němců hlasovalo pro pomahače Hitlera". "Oceňuji, že zbývajících deset procent - socialisté, komunisté a další - bylo proti Hitlerovi. Benešovy dekrety neobsahují princip kolektivní viny, protože odhadovaných deset procent bylo vyjmuto z odsunu," dodal Zeman.

V rozhovoru, který byl veden v angličtině, pak pokračoval v úvaze, která vzbudila zřejmě největší pozornost a v některých kruzích v Rakousku i pobouření. Ačkoli totiž odsoudil divoké vyhánění Němců, které předcházelo československým státem organizovanému odsunu, k otázce "vlastizrady" mnoha sudetských Němců prohlásil: "Když občan nějaké země kolaboruje se zemí, jež jeho stát okupuje, tak je vyhánění mírnější trest než například trest smrti."

A dodal, že podobný princip uplatňuje na sovětskou okupaci roku 1968, kde řekl, že ho mrzí, že "téměř žádný z komunistických politiků, kteří kolaborovali se sovětskými okupanty, nebyl ve vězení".

Schröder před 11 roky zrušil návštěvu Prahy

Proti Zemanovým názorům se dnes podle APA postavil nejvyšší představitel sudetských Němců v Rakousku Gerhard Zeihsel, podle něhož jsou pokusy "rozdělovat sudetské Němce na 'dobré' a na 'zlé' zcela mimo". "Připisovat sudetským Němcům vinu za obsazení zbytku českých zemí  je nepřípustné," zdůraznil.

Ke zmínce o předválečném vůdci sudetských Němců Henleinovi šéf rakouského landsmanšaftu poznamenal: "Kdyby Beneš splnil Konradem Henleinem dlouho požadovanou autonomii v rámci Československa, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu."

Podobně se přitom Zeman vyjádřil pro rakouský týdeník Profil už v roce 2002. "Nelze zapomínat, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, když se jednalo o zničení jednoho ostrova demokracie ve střední Evropě. Lze nyní opravdu požadovat smíření pro zrádce?" uvedl tehdy.

A řekl i trochu jinak větu, kterou nyní sdělil agentuře APA. "Mnozí se dopustili zrady, zločinu, který se tehdy trestal smrtí. Dokonce i v mírových dobách. Když byli vyhnáni a odsunuti, byl to mírnější trest než trest smrti."

Po tomto výroku tehdy odvolal německý kancléř Gerhard Schröder svoji návštěvu Prahy a mezi Berlínem a Prahou zavládl ledový chlad.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.