Aktualizace (6. prosince): Konečný výsledek po započtení korespondenčních hlasů, který v úterý zveřejnil ministr vnitra Wolfgang Sobotka, potvrdil vítězství Van der Bellena. Nezávislého kandidáta s podporou strany Zelených podpořilo celkem 2,47 milionu zúčastněných voličů, což představuje zisk 53,8 procenta hlasů. Pro jeho rivala z pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norberta Hofera hlasovalo 2,12 milionu voličů, tedy 46,2 procenta.
Zatímco v květnu Van der Bellen porazil Hofera rozdílem zhruba 31 tisíc hlasů, nyní oba kandidáty dělilo téměř 350 tisíc hlasů. Volební účast se nakonec vyšplhala na 74,2 procenta a je tak oproti prvním odhadům ještě vyšší, než ve zrušeném druhém kole. Tehdy hlasovalo 72,65 oprávněných voličů.
Podle Sobotky se během nedělního hlasování nevyskytly žádné problémy. Předseda FPÖ Heinz-Christian Strache už krátce po uzavření volebních místností oznámil, že se jeho strana tentokrát nehodlá proti výsledku odvolat.
Poměrně velký rozdíl v počtu hlasů, který voliči nakonec dali jednotlivým kandidátům, je překvapivý. Předvolební průzkumy do poslední chvíle předpovídaly velmi těsný souboj. Velký rozdíl v počtu hlasů překvapil i Van der Bellena. V prvním rozhovoru po oznámení předběžných výsledků řekl, že si přeje, aby o něm na konci jeho mandátu lidé nemluvili jen jako o prezidentovi, ale jako „o našem prezidentovi“.
„Jsem nekonečně smutný, že to nevyšlo. Býval bych rád dával pozor na naše Rakousko,“ uvedl Hofer na facebooku. Svému rivalovi pogratuloval a Rakušany vyzval, aby drželi pospolu a spolupracovali.
Van der Bellen se funkce ujme 26. ledna. Rakušané se tak budou muset letos obejít bez tradičního novoročního projevu hlavy státu. Prezidenta nemá Rakousko od 8. července, kdy úřad opustil Heinz Fischer.
Evropské špičky si oddechly
Zatímco Van der Bellen v předvolební kampani zaujal vstřícný postoj k migraci a podpořil pokračování evropské integrace, Hofer prosazoval omezení migrace i pravomocí Evropské unie.
„Mnoho úspěchu“ popřál Hoferovi například předseda nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu Geert Wilders, ve vítězství Hofera věří podle svého mluvčího také pravicově populistická Alternativa pro Německo. Hofera podpořila také politička francouzské krajně pravicové Národní fronty (FN) a neteř předsedkyně strany Marion Maréchalová-Le Penová. „Máš podporu patriotů z celého světa,“ napsala v němčině.
Proti Hoferovi se před volbami vyslovila například přeživší holokaustu:
Není proto divu, že evropské špičky výsledek voleb v Rakousku přivítaly. „Celé Evropě spadl kámen ze srdce,“ řekl deníku Bild německý vicekancléř a šéf sociální demokracie Sigmar Gabriel. Podobný názor má i lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, podle kterého v Rakousku zvítězil rozum.
„Po vítězství (amerického republikána Donalda) Trumpa a referendu, které rozhodlo o odchodu Británie z Evropské unie, ukázali rakouští voliči, že rozum, tolerance a lidskost nejsou ve volbách v EU jen cizími slovy,“ řekl agentuře DPA Asselborn, který patří k hlasitým kritikům autoritářství a populismu.
Sobotka se těší na spolupráci, Zeman s gratulací čeká
Vítězi už pogratulovali i někteří čeští politici. „Srdečně a s velkou osobní radostí gratuluji A. Van der Bellenovi k vítězství v prezidentských volbách a těším se na dobrou sousedskou spolupráci!,“ uvedl na Twitteru premér Bohuslav Sobotka. Prezident Miloš Zeman plánuje pogratulovat vítězi až po oznámení oficiálních výsledků.
Srdečně a s velkou osobní radostí gratuluji A. Van der Bellenovi k vítězství v prezident.volbách a těším se na dobrou sousedskou spolupráci!
„Podruhé, a věřím že definitivně gratuluji Alexanderu Van der Bellenovi a jsem samozřejmě rád, že je to právě on,“ uvedl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek. „Zvítězilo přání Rakušanů, aby nebylo zpochybňováno jejich členství v Evropské unii,“ řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Je třeba pogratulovat vítězi a popřát mu zdar při výkonu funkce,“ sdělil šéf KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek. Bývalý ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier na Facebooku podotkl, že dobrých zpráv není nikdy dost. „Doufám, že krajně pravicový populismus v podání Zemana prohraje i u nás,“ napsal.
„Je třeba respektovat rozhodnutí rakouských voličů a nově zvolenému prezidentovi poblahopřát. Věřím, že česko-rakouské vztahy zůstanou i nadále na nadstandardní úrovni,“ uvedl předseda opoziční ODS Petr Fiala, který stranil Hoferovi.
Opakované volby
Nedělní volby byly reparátem za květnové hlasování, v němž Rakušané vybírali nástupce dosluhujícího prezidenta Heinze Fischera. Ten byl hlavou Rakouska již od roku 2004 a nemohl potřetí kandidovat. O Van der Bellenově květnovém vítězství nakonec rozhodly korespondeční hlasy - celkem získal o 31 tisíc hlasů víc než Hofer (psali jsme zde).
Jenže do voleb zasáhl ústavní soud, který označil počínání volebních komisí za vadné a nařídil hlasování opakovat. Jednalo se o poměrně radikální rozhodnutí, neboť soudci neodhalili žádnou úmyslnou manipulaci s hlasy, nýbrž konstatovali jen porušení časového rozvrhu práce a nedodržení pravidel o přítomnosti náležitých osob. Hofer se však stal v očích části voličů obětí spiknutí, popsala dříve analytička Zuzana Lizcová (rozhovor čtěte zde).
