Rakousko přitom ještě před několika týdny dávalo najevo, že Češi jako občané tehdejšího protektorátu Čechy a Morava, který nebyl oficiálně okupovanou zemí, ale přímo součástí třetí říše, nemají na odškodnění nárok. Změnu stanoviska Vídně přikládají informované zdroje i tlaku USA, které projevily minulý týden "údiv" nad tím, že by se k českým obětem mělo přistupovat jinak než k ostatním.
"Čeští občané, kteří z války museli na území Rakouska proti své vůli pracovat, budou odškodněni plošně, a to prostřednictvím partnerské organizace, kterou v České republice zřídí rakouský fond," řekl v úterý vedoucí české delegace Jiří Šitler.
Vídeň má podle Šitlera v úmyslu vyplatit odškodné přibližně 19 tisícům žijícím českým občanům. V rakouském fondu pro odškodnění obětí nucené a otrocké práce ze všech zemí bude k dispozici asi šest miliard šilinků.
Dvoudenní jednání mezi Prahou a Vídní probíhaly v rámci první mnohostranné konference o odškodnění nuceně nasazených, která v úterý začala ve Vídni za předsednictví rakouské vládní zmocněnkyně Marii Schaumayerové a amerického náměstka ministra financí Stuarta Eizenstata. Jednání se účastnily delegace České republiky, Polska, Maďarska, Ukrajiny, Ruska, Běloruska, USA a Rakouska.
Na 30. května byla svolána do Washingtonu další schůzka, při níž se má jednat o právních jistotách pro rakouskou stranu, že v případě vyplacení odškodného nebude žalována u soudů.
Sudetští Němci vysídlení po válce do Rakouska se od vídeňské vlády domáhají, aby při jednáních s Prahou nezapomněla na ty, koho československé úřady po válce poslaly na nucené práce mj. do uranových dolů v Jáchymově. Nabádají rakouskou vládu, aby se pro tyto vysídlené Němce zasadila v České republice o "přiměřené odškodnění".
