Rakousko podle ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové čelí obtížné situaci na své západní hranici s Bavorskem, kde německé úřady odmítají vpustit běžence, kteří míří do jiných zemí než do Německa. „Denně německá strana posílá zpět dvě stě až tři sta běženců,“ řekla v pátek ministryně rozhlasové stanici ORF. „Od konce příštího týdne je proto budeme zastavovat přímo na našich jižních hranicích,“ dodala.
V Rakousku za loňský rok požádalo o azyl asi 90 tisíc lidí. To je ale jen zlomek zlomek ze stovek tisíc běženců, kteří zemí prošli do Německa a severských států.
Vládní Rakouská lidová strana (ÖVP), jejíž členkou je i Miklová-Leitnerová, navrhla akční plán, jehož součástí je například maximální počet běženců, které je země schopná přijmout. Součástí plánu je i návrh na vytvoření takzvaných čekacích zón na jižních hranicích. O návrzích bude v nadcházejícím týdnu jednat vláda se spolkovými zeměmi.
„Pokud na evropské a celostátní úrovni nepřijmeme žádná opatření, bude příliv uprchlíků pokračovat. Musíme proto v roce 2016 počítat se 120 tisíci žádostmi. Každý ví, že to není možné,“ dodala s tím, že je potřeba stanovit strop.
„Jakmile budeme mít strop, budeme postupovat jako Švédsko,“ uvedla Miklová-Leitnerová. Tato skandinávská země azylové žádosti nadále přijímá, ale nezpracovává je. „Jen tohle postačilo ke snížení počtu žádostí o azyl,“ dodala.
Na otázku, zda takové počínání nepovede k nahromadění běženců na hranicích, odpověděla, že chystaná opatření mnohé migranty od cesty odradí. „A ti, kteří se ocitnou nad stropem, budou ubytováni v takzvaných tranzitních či nárazníkových zónách,“ řekla s tím, že do země ale vpuštěni nebudou.
Přísnější přístup Vídně k běžencům není překvapivou zprávou. Mluvčí rakouského ministerstva vnitra Karl-Heinz Grundböck v pondělí uvedl, že vstup do Rakouska a tranzit nemohou brát migranti jako něco automatického. Úřady již nyní v některých případech, jako jsou chybějí dokumenty či nevěrohodné informace, běžence od hranic vrací do Slovinska. Letos se to už týkalo několika stovek lidí.
Pokud Rakousko nakonec skutečně přijímání běženců omezí, sáhne k podobnému opatření podle slovinského ministerstva vnitra také Lublaň. Země tak chce prý zabránit, aby se na jeho území běženci hromadili.
Už ve čtvrtek uvedl premiér Miro Cerar po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně, že Slovinsko v případě nutnosti migrační proud na své hranici s Chorvatskem zastaví. „Nemůžeme dopustit, aby se ve Slovinsku ocitly během několika dní desetitisíce uprchlíků, o které se nebudeme moci postarat,“ uvedl. Cerar vyzval rovněž ke zvýšení hraničních kontrol „na druhé linii“ mezi Řeckem a Makedonií.
Plňte své závazky, vyzval země EU Juncker
Některé země Evropské unie neplní sliby, které v minulosti daly v souvislosti s migrační krizí, upozornil v pátek šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Odmítá přitom akceptovat prohlášení unijních států, že nebudou přijímat uprchlíky.
„Trochu už mě unavuje neustálá kritika komise a EU za fakt, že se údajně neudělalo dost. Komise udělala všechno, co ve velmi složitých podmínkách šlo,“ řekl Juncker na tiskové konferenci.
Některé unijní země ale podle něj nejsou ochotné provést věci, na nichž se dohodly na nejrůznějších ministerských radách. Bude tak podle něj velkou krizí věrohodnosti Evropské unie, pokud se letos nepodaří uskutečnit, co bylo právně i politicky okolo migrace dohodnuté.
Státy unie se loni přes odpor některých zemí včetně ČR dohodly na přerozdělení celkem 160 tisíc žadatelů o azyl z Řecka a Itálie. Z tohoto počtu ale byly zatím do jiných unijních států přesunuty jen necelé tři stovky uprchlíků. Kritici upozorňují, že systém zjevně nefunguje.
„Není prostě možné, aby rozhodnutí takového druhu nebylo provedeno. Já to nevzdám,“ řekl Juncker. Země, které uprchlíky odmítají, je podle něj třeba přesvědčit, že je to už přijaté rozhodnutí, které je nutné naplnit.
Například Slovensko dalo najevo, že se kvůli rozhodnutí ministrů vnitra z loňského září o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků, které bylo přijato přehlasováním nesouhlasící menšiny, obrátí na unijní soud
