V dolní komoře parlamentu, Národní radě, by tak po příštích volbách v roce 2013 mělo zasednout jen 165 poslanců namísto dosavadních 183. V horní komoře, Spolkové radě, by měl počet křesel klesnout dokonce o třetinu z 62 na 42. V případě této komory ale se změnou musí vyjádřit souhlas alespoň jedna z opozičních stran.
Podobně jako Rakousko se snaží šetřit i některé další evropské země. Například maďarský parlament schválil v prosinci nový volební zákon, který od voleb v roce 2014 snižuje počet poslanců v jednokomorovém zákonodárném sboru téměř o polovinu - ze současných 386 na 199.
Rakouský balík úspor je ale mnohem rozsáhlejší. Na platech státních úředníků chce vláda za pět let ušetřit 1,5 miliardy eur, na penzích dokonce přes sedm miliard. Důchody se nebudou zvyšovat a lidé budou do penze chodit později, státní úřady nebudou přijímat nové pracovníky.
V justici budou například slučovány některé okresní soudy. Stejně jako v Česku bude snížena státní podpora stavebního spoření, Rakušané omezí i podporu penzijního spoření nebo zvýhodnění pohonných hmot pro hromadnou dopravu či zemědělce.
Úspory naordinovala vídeňská vláda i spolkovým zemím a obcím. Za pět let musejí ušetřit pět miliard eur, přes dvě miliardy z této sumy ale získají na nových daňových příjmech. Kupříkladu na dani z finančních transakcí plánují Rakušané vybrat od roku 2014 půl miliardy eur ročně, lidé s vysokými příjmy budou v letech 2013 až 2016 "solidární přirážku" k dani z příjmu.
Kancléř Werner Faymann balík úspor obhajuje s tím, že udrží Rakousko konkurenceschopné a zároveň je sociálně vyvážený. Na jeho podobě se shodli vládní partneři - socialisté a lidovci.
