Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Uprchlické kvóty jsme naplnili, teď je řada na ostatních, míní Rakousko

  18:15aktualizováno  18:15
Rakousko by mělo vystoupit z programu EU na přerozdělování uprchlíků. S tímto návrhem v pondělí přišel sociálnědemokratický ministr obrany Hans Peter Doskozil. Členské státy chtějí od Evropské komise slyšet přesné počty uprchlíků, které bude možné do září rozmístit z Itálie a Řecka.

Uprchlíci na slovinsko-rakouské hranici u obce Spielfeld (23. října 2015) | foto: AP

Podle Doskozila je nutné z programu EU vystoupit proto, že Rakousko vzhledem k množství nyní probíhajících azylových řízení ve srovnání s jinými členskými zeměmi EU svůj podíl přijatých uprchlíků více než naplnilo. O Doskozilově návrhu by vláda mohla rozhodnout již v úterý.

Kvóty na přerozdělení 160 000 uprchlíků, kteří se nacházejí v Řecku a v Itálii, schválili ministři vnitra států EU v září 2015. Proti se tehdy postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.

Fotogalerie

Podle Doskozila se v roce 2015 kvóty schvalovaly na základě principu solidarity a spravedlivého rozdělení uprchlíků. V letech 2015 a 2016 ale musela Itálie čelit mnohem menšímu náporu žádostí o azyl než Rakousko, dodal. Zatímco v Rakousku podle něj v přepočtu na milion obyvatel požádalo o azyl 4587 lidí, v Itálii to bylo „jen“ 1998. Migranti, kteří by se měli ve skutečnosti zdržovat v Itálii, jsou u nás, uvedl ministr.

Rakousko by proto podle Doskozila mělo z programu na přerozdělování uprchlíků, jehož platnost má vypršet v září letošního roku, zcela vystoupit. „Domnívám se, že humanitární příspěvek Rakouska je dostatečný,“ uvedl Doskozil, který v minulosti kritizoval státy visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) za nedostatečnou solidaritu v migrační krizi.

Návrh ministra obrany přišel krátce poté, co dnes ministr vnitra Wolfgang Sobotka oznámil, že Rakousko přijme prostřednictvím programu EU prvních 50 nezletilých uprchlíků z Itálie a to navzdory tomu, že ministr sám prý považuje program přesidlování „za špatný“. Rakousko by na základě kvót mělo přijmout asi 2000 uprchlíků.

Po Doskozilově oznámení ministerstvo vnitro uvedlo, že návrh podporuje, o vystoupení z programu podle něj ale bude muset požádat v Bruselu kancléř Christian Kern. „De facto může být takový proces zahájen jen na úrovni šéfů vlád,“ uvedlo ministerstvo.

„Už žádné výmluvy“

O programu rozmístění uprchlíků z Itálie a Řecka v pondělí jednali ministři vnitra EU. Náměstek českého ministra Jiří Nováček po jednání novinářům řekl, že členské země EU chtějí od Evropské komise slyšet reálné počty lidí, které bude možné do září v rámci dvouletého programu přemístit.

„Protože 160 000 je prostě nesplnitelné a ty osoby ani fyzicky neexistují,“ poznamenal náměstek, který na diskusi zastupoval nemocného ministra Milana Chovance. Podle Nováčka na komisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose apeloval v tomto smyslu například zástupce Belgie.

Uprchlická krize

Údaje Evropské komise uvádějí, že k 22. březnu bylo z Itálie do jiných zemí EU přemístěno 4 435 a z Řecka 10 324 lidí. Česká republika dosud ze své kvóty 2 679 převzala 12 osob z Řecka. Státy samy ostatně zatím oznámily připravenost přijmout celkem jen 26 700 žadatelů o azyl.

Podle Nováčka na pondělní diskusi zazněla dvě naprosto rozdílná čísla týkající se počtů žadatelů o azyl, kteří by mohli být z Itálie a Řecka přesunuti. Zástupce Evropského azylového podpůrného úřadu (EASO) hovořil o 9 000 připravených lidech, komisař Avramopulos o 26 000 osobách, uvedl Nováček. Podle náměstka je i z toho patrné, že v EU by bylo třeba zahájit komunikaci o tom, kolik reálně lidí na přerozdělení v Řecku a v Itálii čeká.

Evropská komise trvá na tom, že dohodnuté přerozdělování je třeba zrychlit. „Chci, aby to bylo úplně jasné. Už žádné výmluvy. Tohle je chvíle, aby státy do září splnily, co mají,“ řekl při příchodu eurokomisař Avramopulos. Na jednání samotném pak připomněl stanovisko Komise, která nedávno varovala, že vůči váhajícím zemím může zahájit řízení směřující po několika krocích až k žalobě před evropským soudem.

„Když jsme za rok a půl platnosti toho rozhodnutí nebyli schopni naplnit ani z deseti procent, tak je naivní si myslet, že jich do září naplníme 90,“ poznamenal slovenský ministr Robert Kaliňák. Slovensko kvóty odmítá a na unijní soud se obrátilo samo - kvůli způsobu, jak bylo o věci rozhodnuto.

Kaliňák si ale není jist, že je Evropská komise schopna s nějakými reálnými čísly přijít. „Nevím, jestli se to dá. Když takový odhad dají, tak automaticky potvrdí selhání systému. Potvrdí, že ten systém fungovat nemůže,“ dodal slovenský ministr.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.