Jak oznámil rakouský vícepremiér Herbert Haupt, objednávka bojových letounů platí a nová vláda bude usilovat o modernizaci vzdušných sil stíhačkami nové generace v plánovaných termínech. První letouny Eurofighter by mohli rakouští armádní piloti dostat už v roce 2005.
Haupt zároveň ve svém prohlášení ubezpečil, že vláda s finančním krytím nákupu počítá až právě od roku 2005 a objednávka 18 strojů tedy nebude mít jakýkoliv dopad na státní rozpočty do té doby.
Podle původního plánu uvažovala Vídeň o nákupu 24 letadel, později však tento počet snížila na 18 strojů, za které by měla zaplatit přes 1,8 miliardy eur, tedy přes 55 miliard korun.
|
EUROFIGHTER |
| Nový moderní nadzvukový letoun je určen především pro manévrový vzdušný boj, pro boj s cíli mimo vizuální kontakt, ale i pro přepadové stíhací úkoly v rámci protivzdušné obrany. Druhotně má být použitelný k ničení pozemních cílů. Pro letoun je charakteristické delta křídlo. Letoun je vybaven nejmodernější elektronikou. Pilot například může stroj řídit kromě manuálního ovládání i svým hlasem. Do vybavení Eurofighteru patří kromě speciální pilotní přilby například i tlakový anti-G oblek, který u pilota eliminuje přetížení při strmých výstupech letounu do výšek. Na vývoji a výrobě letounu se podílejí čtyři evropské země - Německo, Španělsko, Itálie a Velká Británie. |
Ožehavé téma stíhaček
S nákupem stíhaček však již delší dobu nesouhlasí rakouská veřejnost a opoziční strany. Otázka nákupu nových letadel pak přispěla i ke krizi uvnitř koaliční vládní strany rakouských Svobodných a posléze i k pádu celé vlády na sklonku loňského roku.
Nová zpráva o nákupu Eurofighterů tak přichází v době, kdy konzervativci premiéra Wolfganga Schüssela ukončila tříměsíční nejistotu a znovu uzavřela koaliční dohodu se stranou Svobodných.
Rakušané podpisovali petici
Protesty rakouské veřejnosti proti nákupu stíhaček Eurofighter dokumentovala nejlépe loňská rozsáhlá petiční akce, kterou podepsalo přes 624 tisíc lidí, tedy takřka 11 procent voličů.
V petici tehdy nesouhlasili s rozhodnutím vlády a vzhledem k vysokému počtu protestních hlasů se nákupem strojů znovu zabýval parlament. Iniciátorem plebiscitu byl čtyřiadvacetiletý Rudolf Fussi, který je šéfem malé neparlamentní strany Demokraté.
Účelem referenda bylo přimět parlament k vydání ústavního zákona, podle něhož by vláda nesměla evropské stíhačky nakoupit. Fussi si stanovil cíl 350 tisíc podpisů....celý článek čtěte ZDE
