Washington se totiž velmi obává mezinárodní blamáže, pokud by Češi základnu odmítli v referendu. Všelidové hlasování přitom prosazovala většina stran.
O umístění jedné části americké protiraketové obrany u nás se však ještě vyjednává. Mělo by jít o radarové zařízení.
"Američané v posledních dnech upřednostňovali takzvané dělené řešení: rakety do Polska a radar do Česka. Ale to pouze za předpokladu, že nebude referendum. Pokud by se to mělo vyvíjet směrem k referendu, vůbec o nic nás v souvislosti se základnou v nejbližších týdnech nepožádají," řekl MF DNES český politik, který je se situací dobře obeznámen.
Možnost s umístěním radaru připouští i odstupující ministr zahraničí Cyril Svoboda. Ten je jedním z mála vysokých představitelů země, který je jednoznačně i pro umístění raket v Česku.
"Bylo by to projevem našeho spojenectví s USA v rámci NATO," tvrdí. Fakt, že jednání o části základny pokračují, potvrdila o víkendu také americká ambasáda v Praze.
To, že raketová základna v Česku nebude, řekl poprvé v sobotu v rozhovoru pro deník Právo Jiří Paroubek. "Podle mých informací bude umístěna někde jinde, nikoli v České republice. Takže není o co se hádat."
Politici nemají s radary problém
V neděli večer Paroubek MF DNES řekl, že vycházel z neoficiálních zpráv, které skutečně hovoří pouze o umístění radarové techniky v Česku. "A radar je něco úplně jiného než rakety," dodal.
Jeho slova nepřímo potvrdil i nový premiér Mirek Topolánek. "Proto jsme v zamýšlené dohodě s ČSSD o vládě s raketami ani nemohli mít žádný problém." Pokud půjde v souvislosti se základnou pouze o radarové zařízení, nepovažuje Topolánek za nutné ani referendum.
"Pokud jde o rakety, od začátku se uvažovalo o Polsku. Komunisté a socialisté ale této otázky zneužili a Jiří Paroubek a Vojtěch Filip hráli jako vždy na protiamerickou strunu," řekl Topolánek MF DNES.
Američtí experti na strategickou obranu přitom vůbec poprvé uvažují o umístění takové základny mimo území USA. Do roku 2011 chtějí Američané v Evropě postavit radary a zařízení pro deset protiraketových střel, které by mohly zneškodnit případné rakety nepřítele.
ČSSD se bála říct USA ne
Čeští politici se však delší dobu snažili utajit informace o tom, jak jednání s Američany probíhají. Vládní představitelé jako důvod uváděli, že "nechtěli ještě více zvyšovat napětí před parlamentními volbami".
Podle odborníků se však spíše zdá, že například vládní sociální demokracie se obávala Američanům sdělit před volbami své odmítavé stanovisko, které se opírá o několik průzkumů a interních zjištění.
Naše zapojení do protiraketového systému slíbil přitom v USA už v roce 2002 bývalý ministr obrany za ČSSD Jaroslav Tvrdík. S účastí na protiraketové ochraně počítala od roku 2003 i bezpečnostní strategie státu. Dnes je Tvrdík šéfem poradců Jiřího Paroubka.
Jak se USA rozhodnou a zda požádají Česko alespoň o umístění radarového zařízení pro protiraketovou obranu, by mělo být podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška známo již za několik dní.
Spojené státy argumentují především tím, že by protiraketový deštník chránil i hostitelskou zemi a evropské spojence. Podle české diplomacie by navíc výstavba základny přinesla stovky milionů dolarů.
