|
Raketoplán je složen z více než 2,5 milionu částí, 370 kilometrů kabelů a více než 27 tisíc izolačních destiček a tepelných vložek. Před vypuštěním váží asi dva miliony kilogramů. Během prvních 8,5 minut letu se spotřebuje více než 1,59 milionu kilogramů pohonných hmot. V této době raketoplán akceleruje z nuly na rychlost přibližně devětkrát vyšší než výstřel z pistole, což představuje 28.002,6 kilometru za hodinu. Při startu spotřebují dvě rakety na tuhý pohon každou sekundu více než deset tun paliva a vyvinou sílu rovnající se síle 14.700 lokomotiv. Teplota uvnitř hlavních motorů dosahuje 3315,6 stupně Celsia. |
Černým okamžikem v téměř dvacetileté historii amerických raketoplánů byl v roce 1986 start raketoplánu Challenger, při jehož výbuchu zahynulo před zraky celého světa sedm astronautů.
Americké raketoplány přepravily během 99 letů na 1,36 milionu kilogramů nákladu. Včetně plánovaného stého letu vynesly do vesmíru 596 astronautů, kteří na oběžné dráze kolem Země strávili úhrnem téměř 2,5 roku.
Do vesmíru raketoplány vynesly na 60 satelitů, teleskopů a observatoří a z vesmíru přivezly více než dvě desítky nákladů. Podílely se na výzkumu Slunce a planet Jupiter a Venuše. Na svých palubách umožnily zkoumání beztížného stavu různých materiálů, rostlin, zvířat a lidí. Podporovaly dvě vesmírné stanice a třikrát vynesly posádky k opravě a údržbě vesmírného Hubbleova teleskopu.
Odhaduje se, že vlastní raketoplán lze použít asi stokrát. Po plánovaném startu bude mít nejčastěji používaný raketoplán Discovery za sebou 28 letů, zatímco Columbia 26, Atlantis 22 a Endeavour 14 startů. Challenger před svou tragickou explozí vzlétl do vesmíru devětkrát.
Raketoplán sestává ze tří částí. Vlastní raketoplán tvaru letadla s kabinou pro posádku a nákladovým prostorem pro vynášení různých materiálů, přístrojů nebo zařízení na oběžnou dráhu. Při startu jsou raketoplány uchyceny na válcovité nádrži s kapalným vodíkem a kyslíkem, jimiž jsou poháněny tři hlavní motory. Po stranách této nádrže jsou pak upevněny ještě dva pomocné válcovité raketové motory na pevné palivo. Celá tato sestava je vysoká asi 56 metrů a váží kolem 2000 tun.
Raketoplán vzlétá podobně jako raketa. Při startu působí zároveň motory vlastního raketoplánu a dva přídavné raketové motory. Asi po dvou minutách jsou přídavné motory odhozeny a na padáku se snesou k Zemi, aby mohly být znovu použity. Po vyčerpání pohonných hmot z přídavné nádrže je nádrž odhozena a shoří v atmosféře. Zatímco kolmý start sestavy je stejný jako u klasické rakety, vlastní raketoplán na Zemi přistává klouzavým pohybem jako letadlo. Hlavní výhodou raketoplánu oproti klasické raketě je možnost jeho vícenásobného použití, které podstatně snižuje finanční náklady.
Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) začal s vývojem raketoplánů v roce 1972. Za necelých deset let, 12. dubna 1981, odstartoval první raketoplán Columbia s dvoučlennou posádku ke zkušebnímu letu. Během dalších deseti let přibyly čtyři raketoplány - Challenger, jenž poprvé odstartoval v roce 1982, Discovery s prvním letem v roce 1983, Atlantis o dva roky později a Endeavour, jenž v roce 1991 nahradil Challenger.
 Raketoplán Endeavour startuje z Kennedyho vesmírného centra. |
 Posádka amerického raketoplánu Endeavour, který v pátek večer odstartoval z Kennedyho vesmírné základny na floridském Mysu Canaveral, dnes zahájila plnění úkolů úspěšným vztyčením 60metrového stožáru se dvěmi radarovými anténami. |
 Floridský aligátor se sluní vedle odpalovací rampy s raketoplánem Endeavour, který odstartoval 11. 2. (fotografie z 31. 1.) |
 Raketoplán se přibližuje k přistávací dráze. |
 Raketoplán nad přistávací dráhou, pohled zezadu. |
 Raketoplán se dotkl přistávací dráhy. |
 Start raketoplánu Atlantis z floridského Mysu Canaveral, 19. 5. 2000 |
 Raketoplán Atlantis těsně po startu, 19. 5. 2000 |
 Raketoplán Atlantis odstartoval z floridského mysu Canaveral brzo ráno místního času, 19. 5. 2000 |
 Americký raketoplán Atlantis úspěšně přistál na floridském Mysu Canaveral v 8 hodin 20 minut středoevropského času, 29. 5. 2000 |
 Americký raketoplán Atlantis odstartoval ve 14:45 SELČ z Kennedyho vesmírného střediska na floridském Mysu Canaveral (8. září 2000). |
 Americký raketoplán Atlantis odstartoval 8. září ve 14:45 SELČ z Kennedyho vesmírného střediska na floridském Mysu Canaveral(8. září 2000). |
 Technici připravují raketoplán Discovery ke startu na Mysu Canaveral na Floridě |
 Posádka Discovery pózuje fotografům těsně před nastoupením na palubu raketoplánu |
 Pohled do kajuty raketoplánu Discovery snímaný objektivem typu "rybí oko" |
 Raketoplán Discovery několik vteřin po úspěšném startu z floridského Mysu Canaveral |
 Raketoplán Discovery startuje za východu Slunce |
 Odlesk startu raketoplánu Discovery na vodní hladině |
 Raketoplán Discovery vteřinu po startu |
 Posádka Discovery v Kennedyho vesmírném středisku před startem |
 Posádka Discovery odchází k raketoplánu připravit se na start |
 Velitelka raketoplánu dvaačtyřicetiletá plukovnice Eileen Collinsová |
 Start amerického raketoplánu Columbia, jehož velitelkou je poprvé v dějinách americké kosmonautiky žena, byl podle mluvčího Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) z technických příčin přerušen šest vteřin před vypuštěním |
 Posádka raketoplánu Columbia, jehož start byl přerušen šest vteřin před vypuštěním, včele s velitelkou Eileen Collinsovou (vpravo) |
 Je pátek 23. července, půl jedné v noci floridského času. Z kosmodromu na mysu Canaveral startuje raketoplán Columbia, jehož posádce poprvé velí žena. |
 Raketoplán Columbia po úspěšném přistání na Kennedyho vesmírném centru na Floridě |
 Raketoplán Columbia přistává |
 Raketoplán Columbia přistává |
|
 Raketoplán Discovery popojíždí na rampě na místo startu |
 Raketoplán Discovery popojíždí na startovací plošině na místo startu |
 Start Discovery byl odložen již podeváté. |
 Raketoplán Discovery úspěšně startuje z Kennedyho vesmírného centra na Floridě. Jeho úkolem je oprava Hubbleova teleskopu, který je již několik týdnů mimo provoz. |
 Raketoplán Discovery přistává na Floridě. |
