Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Raketoplán Atlantis veze do vesmíru laboratoř

  7:54aktualizováno  7:54
Z mysu Canaveral, kosmického střediska na Floridě, odstartoval v noci na čtvrtek americký raketoplán Atlantis. Ten má dopravit na Mezinárodní vesmírnou stanici vědeckou laboratoř. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír sdělil, že start byl úspěšný a že se raketoplán bez problémů dostal na oběžnou dráhu asi 320 kilometrů nad Zemí.

Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) začal s vývojem raketoplánů v roce 1972. Za necelých deset let, 12. dubna 1981, odstartoval první raketoplán Columbia s dvoučlennou posádku ke zkušebnímu letu. Během dalších deseti let přibyly čtyři raketoplány - Challenger, jenž poprvé odstartoval v roce 1982, Discovery s prvním letem v roce 1983, Atlantis o dva roky později a Endeavour, jenž v roce 1991 nahradil Challenger.

Raketoplán odstartoval se zpožděním
Na palubě Atlantisu, který odstartoval s dvouminutovým zpožděním za svitu zapadajícího slunce a vycházejícího měsíce, je pětičlenná posádka. Ta by měla během jedenácti dnů trvající mise několikrát vystoupit do otevřeného kosmu.

Hlavním úkolem astronautů je připevnit k vesmírné stanici, označované jako ISS, laboratoř Destiny. "Přejeme vám štěstí, abyste ISS dopravili její srdce a duši... a užijte si to," popřál kosmonautům v Atlantisu  hlavní letový dispečer Mike Leinbach.

V době startu, který velitel raketoplánu Kenneth Cockrell označil za vzrušující, se vesmírná stanice ISS vznášela nad severním Atlantikem východně od Newfoundlandu.

První stálá posádka ISS se o startu raketoplánu dozvěděla hned, jak se Atlantis dostal na oběžnou dráhu. "Už jsou na cestě," hlásilo kontrolní středisko mise, která nese označení
STS-98, veliteli tříčlenné posádky ISS Billu Shepherdovi. Raketoplán s posádkou, který měl původně odletět už 18. ledna, dorazí k ISS v pátek.

Raketoplán je složen ze tří částí. Vlastní raketoplán tvaru letadla s kabinou pro posádku a nákladovým prostorem pro vynášení různých materiálů, přístrojů nebo zařízení na oběžnou dráhu.

Skládá se z více než 2,5 milionu částí, 370 kilometrů kabelů a více než 27 tisíc izolačních destiček a tepelných vložek. Před vypuštěním váží asi dva miliony kilogramů.

Během prvních osmi a půl minut letu se spotřebuje více než 1,59 milionu kilogramů pohonných hmot. V této době raketoplán akceleruje z nuly na rychlost přibližně devětkrát vyšší než výstřel z pistole, což představuje 28002,6 kilometru za hodinu.  Při startu spotřebují dvě rakety na tuhý pohon každou sekundu více než deset tun paliva a vyvinou sílu rovnající se síle 14700 lokomotiv. Teplota uvnitř hlavních motorů dosahuje 3315,6 stupně Celsia.

Destiny není jen laboratoř
Zařízení Destiny za téměř jeden a půl miliardy dolarů je velké jako autobus a bude služit jako čtvrtá místnost stanice. Kosmonauti by zde měli v budoucnu provádět nejrůznější pokusy.

Podle vědců NASA se jen letos v laboratoři uskuteční na třicet experimentů. Naplno by se měla činnost modulu rozjet během pěti let. Výzkumy, které jsou pro ni plánovány, se budou týkat tekutin a jejich chování v prostředí mikrogravitace, kovů a rostlin. NASA také douhá, že se dozví více o dopadech kosmické radiace a stavu beztíže na lidský organismus.

Modul Destiny je dlouhý 8,4 metru, 4,3 metru široký a váží 14
tun. Je sestavený ze 415 tisíc součástek a 42 kilometrů drátů a
kabelů. Jeho součástí je třináct počítačů.
Kromě svého poslání vesmírné laboratoře bude Destiny fungovat také jako nervové středisko ISS. Bude například kontrolovat distribuci elektřiny a kyslíku.

Laboratoř Destiny je první z nejméně tří kosmických výzkumných modulů, které má v budoucnu ISS mít. Hovoří se ale i o tom, že podobných zařízení bude na modulu šest.

 

Raketoplán Atlantis startuje do kosmu u k Mezinárodní vesmírné stanici. Během jedenáctidenní mise tam má umístit výzkumnou laboratoř Destiny, 8. února 2001

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejský vůdce Kim Čong-un oslavuje test mezikontinentální rakety...
Máme udeřit jako první? V Bílém domě se mluví o preventivní válce s KLDR

Donald Trump možná jen blafuje, ale přístup jeho administrativy k severokorejské jaderné hrozbě je zcela jiný než za jeho předchůdců. V Bílém domě se nyní...  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Dánský vynálezce Peter Madsen na archivním snímku
Smrt v ponorce Nautilus. Moře vydalo torzo ženy, Dánové viní kapitána

Takovou zápletkou by nevymysleli ani ti nejdůmyslnější autoři skandinávských detektivek. Záhada zmizení novinářky Kim Wallové z ponorky dánského dobrodruha...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.