Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Raketoplán Atlantis úspěšně přistál

  11:05aktualizováno  11:05
Americký raketoplán Atlantis za svítání úspěšně přistál na floridském Mysu Canaveral. Posádka na dvanáctidenní misi připravila Mezinárodní kosmickou stanici pro přijetí první stálé posádky. "Měli jsme tentokrát skutečně skvělý let," komentoval ukončení mise letový ředitel Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Wayne Hale. Raketoplán přistál i přes původní obavy, že ukončení letu oddálí tropická bouře Gordon.
Edward Lu a Jurij Malenčenko ve vesmíru

Edward Lu a Jurij Malenčenko ve vesmíru - Dva členové americko-ruské posádky raketoplánu Atlantis Edward Lu a Jurij Malenčenko opustili palubu raketoplánu, aby navázali spojení mezi moduly Mezinárodní kosmické stanice (11. září 2000). | foto: CTK/AP

Mise Atlantisu byla o den delší
Mise raketoplánu Atlantis k Mezinárodní kosmické stanici, která začala 8. září a měla trvat 11 dní, byla prodloužena o jeden den. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) počítal s možným prodloužením letu již před startem raketoplánu. Nyní
usoudil, že vesmírný koráb má dostatek paliva k tomu, aby se vrátil zpět na Floridu až 20. září.

Sedmičlenná posádka, kterou tvoří i dva ruští kosmonauté, přepravila do Mezinárodní kosmické stanice (ISS) téměř dvě tuny materiálu z raketoplánu a zásobovací rakety Progress, která je připojena k mezinárodní stanici.

Kosmonauté pracovali ve vesmíru
Dva členové americko-ruské posádky raketoplánu Atlantis Edward Lu a Jurij Malenčenko opustili brzy 11. září ráno palubu raketoplánu, aby navázali spojení mezi moduly Mezinárodní kosmické stanice (ISS).

Kosmonauti se vrátili na Atlantis o něco dříve, než experti plánovali. Místo šesti a půl hodiny trval jejich pobyt ve vesmíru jen šest hodin a 14 minut. "Byl to úspěch, všechny plánované úkoly se podařilo splnit," řekl zástupce amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Úkolem kosmonautů ve vesmíru bylo propojit kabely modul Zvězda s dalšími dvěma moduly ISS - Zarjou a Unity. Propojení má umožnit přenos energií a dat mnezi moduly.

Kromě toho měla dvojice kosmonautů umístit vně obytného komplexu magnetometr, který ISS umožní orientaci vůči zemskému severnímu polu.

Pondělní výstup byl už šestým pobytem, který v souvislosti s budováním ISS podnikli různí kosmonauti ve volném prostoru.

Atlantis se spojil s ISS v neděli ráno
Americký raketoplán Atlantis, na jehož palubě je sedm kosmonautů, se v neděli ráno spojil s Mezinárodní kosmickou stanicí. Atlantis odstartoval v pátek odpoledne z Kennedyho vesmírného střediska na floridském Mysu Canaveral k jedenáctidenní misi na oběžné dráze kolem Země.

Cílem letu, bylo dopravit na dosud neobydlenou Mezinárodní kosmickou stanici další zásoby a vyložit náklad ruské kosmické lodi, která je už u komplexu zakotvena.

ISS je společným dílem šestnácti států
Mezinárodní kosmická stanice se zatím skládá ze tří modulů, dvou ruských a jednoho
amerického, který byl nazván Unity.

Zatímco na stavbě vůbec prvního modulu Zarja se finančně podílely USA, druhý - Zvězda - je čistě ruský příspěvek a byl dopraven na oběžnou dráhu se zpožděním až letos v červenci. Orbitální komplex je společným dílem šestnácti států a definitivně má být dokončena v roce 2005.

Raketoplán měl pouze dvě minuty startovacího času
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) měl pro vypuštění raketoplánu Atlantis startovací "okno" trvající pouze dvě a půl minuty, což je dosud nejkratší doba v celé dvacetileté historii vypouštění raketoplánů. Ty totiž mají obvykle k dispozici asi desetiminutovou lhůtu, během níž musejí odstartovat, aby se dostaly na správnou oběžnou dráhu kolem naší planety.

Kratší startovací "okno" podle expertů vedlo nejen k úsporám paliva, ale rovněž má otevřít nové možnosti v případě potíží na oběžné dráze.

Start Atlantisu je už 99. misí amerických raketoplánů.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

Islandská geotermální elektrárna Hellisheiði
Elektrárna na Islandu odčerpává CO2 z atmosféry, ukládá ho do země

Geotermální elektrárna na Islandu testuje nový způsob snižování emisí oxidu uhličitého. Do provozu nasadila speciální zařízení, které tento skleníkový plyn...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.