Šedesátiletý Rajoy se tak zřejmě rozhodl proto, že by jen obtížně hledal podporu v parlamentu. Jeho Lidová strana (PP) získala totiž v prosincových volbách jen 123 ze 350 křesel v dolní komoře, a má tak daleko k parlamentní většině (více o volebních výsledcích zde).
PP zatím neuspěla ani při hledání koaličních partnerů. Šéf druhé nejsilnější strany socialistické PSOE Pedro Sánchez, která má v novém parlamentu 90 křesel, už dal vícekrát najevo, že Rajoye jako premiéra nepodpoří.
Venezuelský velvyslanec na koberečkuŠpanělsko si v pátek už potřetí za posledních devět měsíců předvolalo venezuelského velvyslance v Madridu. Je to kvůli údajně urážlivým výrokům, které prezident Nicolás Maduro pronesl na adresu premiéra Mariana Rajoye. Socialistická hlava Venezuely naposledy ve středu konzervativního šéfa španělské vlády označila za "intervencionistu, rasistu a kolonizátora", čímž ho urazil, uvedlo španělské ministerstvo zahraničí. Kvůli "nepřijatelným urážkám" ze strany Madura byl velvyslanec Mario Isea Bohórquez předvolán už v dubnu a červenci loňského roku. Caracas si stěžuje, že španělská vláda opakovaně kritizuje venezuelskou politiku Zdroj: ČTK |
Předseda levicové strany Podemos, která získala ve volbách třetí nejvyšší počet hlasů, Paglo Iglesias v pátek prohlásil, že je ochoten vytvořit vládu se socialisty a Sjednocenou levicí (IU). Sánchez na to reagoval slovy, že nejprve je třeba dát šanci šéfovi vítězné strany, tedy Rajoyovi. Nicméně uvedl, že „voliči by nepochopili“, kdyby se s Iglesiasem nedohodli.
Ovšem ani Sánchezovi socialisté, Podemos a IU nedají dohromady parlamentní většinu. Společně mají pouze 161 mandátů, což je o dva méně, než by měli lidovci se čtvrtou nejsilnější stranou Ciudadanos (Občané). Takže i Sánchez s Iglesiasem budou muset získat ještě dalšího spojence, zřejmě včetně stran PNV a ERC. První z nich je pro nezávislost Baskicka a druhá pro nezávislost Katalánska. A zatímco Podemos se k nezávislosti Katalánska stavějí vstřícně, socialisté jsou proti.
Podle španělské ústavy musí kandidát na premiéra, jehož navrhne král, představit v Kongresu poslanců svůj program a požádat o důvěru. V prvním hlasování je pro ni potřeba získat absolutní většinu. Pokud ji získá, král ho jmenuje premiérem. Když ji nezíská, bude se za 48 hodin hlasovat podruhé, kdy už bude stačit většina prostá. Pokud ani ve druhém hlasování poslanci kandidáta na premiéra neschválí, může král navrhnout někoho jiného.
Pokud ale žádný z kandidátů na premiéra nezíská důvěru poslanců do dvou měsíců od prvního hlasování o důvěře, král rozpustí obě komory parlamentu a vyhlásí nové volby.
