Parkoviště vzniklo teprve loni v listopadu podél chodníku od domu U Zlatého jelena až po ústí do Ostružnické ulice. Už tehdy schytalo kritiku obyvatel i architektů opraveného náměstí kvůli necitlivému zásahu do historické dlažby.
Dělníci totiž do dlažebních kostek vyřezali nevzhledné otvory, aby do nich zapasovali dvacet kovových bodů, které místa k parkování označují. Za každý z dvacítky "hřebů" zaplatilo město devět tisíc korun. Nyní přitom všechny skončí ve skladišti jako náhradní díly.
"Městská rada někdy vloni rozhodla, že chce na náměstí o něco víc parkovacích míst. Postup, jakým se zakázka dál vyvíjela, už nikdo z nás nesledoval. Realita včetně nákladů na jeden parkovací bod nás naprosto vyděsila," vysvětlil rušení nového parkoviště primátor Olomouce Martin Novotný.
Částka, jakou město za parkoviště zaplatilo, nevyděsila jen primátora Novotného, ale také některé obyvatele. Například právnička Dominika Kovaříková bude chtít od radních písemné vysvětlení. "Připravuji žádost o informace. Zajímá mě rozpočet té taškařice. Je to neskutečné plýtvání veřejnými prostředky," řekla.
Jeden hřeb stál devět tisíc korun. Po slevě za nekvalitní práci
Rozklíčovat rekordní rozpočet musela olomoucká radnice už nyní, a to poté, co se informace o rušení parkoviště objevily v regionálním vydání Deníku. "Nejdražší na zakázce bylo dvacet pochromovaných ocelových značek, z nichž jedna stála devět tisíc korun. Další náklady představovalo svislé dopravní značení a práce," uvedl mluvčí olomouckého magistrátu Ivan Rašťák.
Podotkl přitom, že devět tisíc stála jedna "kovová dlaždice" až po slevě. Firma, která parkovací body do dlažby dávala, totiž musela jejich cenu kvůli nekvalitnímu zapuštění snížit.
Na parkovišti za 250 tisíc korun navíc není zajímavý jen jeho rozpočet, ale také důvod, proč tam vůbec vzniklo. Jak naznačil bývalý náměstek odpovědný za dopravu Svatopluk Ščudlík z ČSSD, politici tím chtěli pomoct hlavně sami sobě.
"Kvůli nedostatku parkovacích míst na náměstí neměli někteří členové rady kde zaparkovat," prohlásil Ščudlík a dodal: "V těchto místech auta často stávala načerno. Dostal jsem za úkol to legalizovat." To, že město parkoviště ruší, Ščudlíka překvapilo: "Těch osm míst zase taková hrůza nebyla. Místo se tím odlehčilo a zklidnilo."
Formu na hřeby pro Horní náměstí má jediná firma
Pokud jde o Horní náměstí, nemůže radnice vyznačit parkování jinak než právě pomocí kovových hřebů. Nutí ji k tomu smlouva s pražskými architekty, kteří jsou autory rekonstrukce hlavního náměstí. Město nemůže měnit tvar hřebů ani materiál.
Nejdražší je na nich ale zřejmě fakt, že na jejich výrobu město nemůže vypsat obchodní soutěž. "Patent" na odlévání parkovacích bodů pro Olomouc má totiž jediná firma - olomoucký Horstav. Jeho ředitel Stanislav Horák se ale nechtěl o hřebech bavit. "Tohle jsou záležitosti mezi námi a investorem," sdělil pouze.
Podrobnější vysvětlení uvedla vedoucí odboru dopravy na radnici Petra Pospíšilová. "Je to firma, která v letech 1998 až 2001 prováděla rekonstrukci Horního náměstí. Na zakázku si nechala odlít formu, která teď slouží pro výrobu parkovacích bodů," popsala.
Přitom právě veřejná soutěž v poslední době pomáhá zlevnit mnoho investic města. "Výběrové řízení by mohlo srazit cenu jednoho hřebu o tisíce korun. Je ekonomická krize, proto jsou to investoři, kdo si dnes diktují podmínky," potvrdil i stavbař Václav Vlasák z Hranic.
A co se hřeby za 180 tisíc korun nyní bude? "Uskladníme je. Pokud bude někde jiný bod hodně poškozený, můžeme ho vyměnit, než se ten původní opraví," objasnila Pospíšilová.
Nevyloučila však, že kovové hřeby město využije na jiných místech v památkové rezervaci. Na dlážděné silnice totiž nelze vodorovné značení nastříkat obyčejnou barvou. "Nechceme, aby nám parkovací body někde ležely. Budeme hledat vhodnou lokalitu, kam by se daly umístit," dodala Pospíšilová.
