Třebíčtí radní však návrh odmítli s tím, že není vhodná doba. "Návrh přišel v době, kdy už byly vytištěny jízdní řády s cenami. K požadovanému datu 1. července to nešlo zrealizovat," vysvětlil třebíčský starosta Miloš Mašek. Radní, případně zastupitelé se podle něj budou požadavkem zabývat později. "Realizovat by se to dalo eventuelně příští rok. Je to ale otázka ekonomiky a dalšího jednání," dodal Mašek.
Iniciátorka zavedení senior pasu a předsedkyně místní organizace SŽJ Ludmila Šilhavá však tvrdí, že jízdní řády s tím nemají nic společného. "Třebíč je snad jediné město, kde senioři nad sedmdesát let musí jízdné platit," řekla.
Při prosazování výhod pro důchodce se opírá o žádosti lidí, kteří se na ni coby členku zastupitelstva obrací. Přestože již tři roky nemají současní třebíčští zastupitelé vůli podmínky změnit, Šilhavá se nehodlá vzdát. "Každý senior nad sedmdesát let si slevu zaslouží," uvedla Šilhavá s tím, že tato věková skupina je na tom ekonomicky nejhůře. Jedná se o lidi, kteří berou důchod většinou nižší než pět tisíc korun a nemají možnost si přivydělat. "Když senior pasy nebudou od 1. července, snad se mně podaří prosadit termín 1. října, což je Mezinárodní den seniorů. Byl by to pěkný dárek," vysvětlila Šilhavá.
Při prosazování svého požadavku argumentuje praktikami v jiných městech, kdy například ve Žďáru či v Praze neplatí důchodci nad sedmdesát let v žádném dopravním prostředku ať jsou odkudkoliv. Vzor senior pasů si pak vzala z Brna. "Senior pas tam platí na všechny dopravní prostředky. Po sečtení nákladů zjistili, že na tom město i dopravní podnik ještě vydělaly," řekla Šilhavá. Když má důchodce dát měsíčně 80 korun za průkazku, leckdy si to rozmyslí. "Pokud bude senior pas za výhodnou cenu na celý rok, koupí ho," objasnila Šilhavá.
Co se týče případné ztráty, starosta Mašek Šilhavé oponuje. Senior pas za 290 korun podle něj představuje zvýšení ztráty o zhruba půl milionu korun. "Můžeme nechat důchodce klidně jezdit zadarmo, ale pak musí město doplatit mnohamilionovou ztrátu provozovateli, a na to nemáme," řekl.
Podle něho už dnes mají důchodci výhodnější podmínky než mladé rodiny, které nemohou dětem koupit zlevněné čtvrtletní jízdenky. "Návrhem se přesto budeme zabývat," dodal starosta.
"Levnější jízdné bych uvítala. Dcera bydlí na druhé straně města a jinak než autobusem se tam nedostanu. Lepší to ale bylo když se jezdilo úplně zadarmo," řekla pětasedmdesátiletá Julie Novotná. "Důchodci nad sedmdesát let by měli jezdit zadarmo. Je sice otázka, kdo to zaplatí, ale myslím, že to zase tolik peněz není," uvedl devětatřicetiletý Jan Hlavsa.
A jaké výhody mají důchodci v městské dopravě v ostatních městech Vysočiny?
Ve Žďáru platí invalidní a starobní důchodci šedesát korun za měsíční jízdenku, stejně jako dojíždějící žáci. Důchodci nad sedmdesát let pak jezdí zdarma.
Podle informací ředitele jihlavského dopravního podniku jsou zvýhodněni lidé starší sedmdesáti let. U nich celoroční jízdné představuje částku padesáti korun. "V nejbližších letech neplánujeme zvýhodněné jízdné rušit," potvrdil ředitel Dopravního podniku Jihlava Josef Vilím.
V Pelhřimově jezdí městskými autobusy důchodci do sedmdesáti let o korunu laciněji než cestující v produktivním věku, senioři starší sedmdesáti let se přepravují bezplatně. "Žádné rušení výhod důchodců ani jiné změny nepřipravujeme," poznamenal vedoucí autobusové dopravy přepravní společnosti ICOM v Pelhřimově Luboš Vytiska.
Podobnou konstrukci má jízdné i v Havlíčkově Brodě, kde důchodci do sedmdesáti let věku jezdí za tři koruny místo běžných pěti a lidé nad sedmdesát let mohou cestovat bezplatně. "V současnosti ale existuje návrh, aby za tři koruny jezdili všichni důchodci. Vedou nás k tomu zkušenosti, že někteří starší lidé nevyužívají městské autobusy k přepravě, ale vozí se jimi bez cíle po městě a často pouze zabírají místo ve voze," uvedl Lubomír Hepner, který má městskou dopravu v Havlíčkově Brodě na starosti.
