Radní ČT agituje. Na hraně zákona

  • 4
Členka Rady České televize Alena Svobodová kandiduje za KSČM ve volbách do Evropského parlamentu. Účastí v kampani se přitom pohybuje na hraně zákona o ČT. Zákon totiž radním zakazuje vystupovat či působit při výkonu funkce v radě ve prospěch politických stran a hnutí.

Případem se bude zabývat jak Rada České televize, tak mediální komise Poslanecké sněmovny.

"Budeme se o tom případu v radě bavit nejspíš už teď ve středu. Ale konečné rozhodnutí o Svobodové je na politicích," řekl šéf rady Jan Mrzena. Členy rady totiž jmenuje i odvolává Poslanecká sněmovna.

"Účast ve volbách je nepochybně vystupování ve prospěch konkrétní strany," míní člen mediální komise sněmovny Ivan Langer.

Svobodová, bývalá poslankyně, která do europarlamentu kandiduje z osmého místa na kandidátce KSČM, tvrdí, že zákon rozhodně neporušuje. "V radě se chovám nezávisle. Pokud jsem mimo televizi, mám na vyjádření svého politického názoru plné právo," řekla MF DNES Svobodová.

Šéf poslanecké komise, lidovec Jaromír Talíř, připomněl, že již před volbami v roce 2002 se rozpoutala podobná polemika kolem členů rady Heleny Fibingerové a Milana Knížáka kvůli volební agitaci.

Fibingerová v kampani podpořila ČSSD, Knížák ODS. Ani jeden však nebyl z funkce odvolán. "Hlavní spor je o to, zda členové rady nesmějí pomáhat některé straně jen při zasedáních rady, nebo i když nejsou v televizi. Myslím, že právě případ paní Svobodové je na vážnou debatu," míní Talíř.

Právnička Helena Chaloupková včera řekla, že počínání Svobodové je na hraně zákona o ČT. "Jsou rozdílné interpretace, co vlastně zákon členům rady zakazuje," uvedla. Míní, že by radní neměli ve prospěch stran vystupovat ani mimo zasedání Rady ČT.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video