Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Drábová: Radioaktivní mrak zřejmě dorazí nad Česko, nebezpečný nebude

  19:58aktualizováno  19:58
Radioaktivní mrak, který ohrožuje Japonsko, může dorazit i do Evropy. Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové se to dokonce dá předpokládat. Zdůrazňuje ale, že nebezpečí nám hrozit nebude.

"Ta doba (za kdy by mrak mohl dorazit nad ČR, pozn. red.) nebude krátká, nebude to méně než dva týdny až měsíc, ale hlavně po cestě se radioaktivní látka tak zředí, že tady budou měřitelná jen velmi, velmi malá množství, pokud vůbec něco," řekla iDNES.cz Drábová.

Síla radiace

Při dnešní nejvyšší hodnotě naměřené u jaderné elektrárny Fukušima dosahovaly hodnoty 11 930 mikrosievertů za hodinu. Kdyby byl lidský organismus takové radiaci vystavený celý den, tak by někteří lidé začali cítit nevolnost, ztrátu chuti. Mohla by jim narušit kostní dřeň, slezinu i lymfatické žlázy. Naopak současná úroveň radiace by neměla mít na člověka žádný vliv.

Zdroj: Wikipedia.org

Drábová upozorňuje, že havárie elektrárny Fukušima bude mít dopad i v Česku. "Určitě můžeme být v klidu z hlediska ohrožení. Důsledky to ale bude mít ve vztahu k úvahám o zvyšování bezpečnosti jaderných elektráren. Budou tady a už vlastně začaly velmi emotivní a posléze doufám rozumné diskuse o tom, jestli i nadále máme mít jadernou energetiku v energetickém mixu," říká Drábová.

Na mezinárodní stupnici jaderných událostí se havárie ve Fukušimě pohybuje mezi pětkou a šestkou ze sedmi, což je podle Drábové srovnatelné s havárií v elektrárně Tree Mile Island v americké Pensylvánii. V roce 1979 se v této elektrárně odehrála nejhorší jaderná nehoda v historii USA, kdy se jádro druhého reaktoru částečně roztavilo.

Podle expertky na jadernou energii hrozí podobná havárie v každé atomové elektrárně. "Musíme mít na zřeteli, že i naše elektrárny se připravují na tzv. vážné havárie, protože už i Isaac Newton řekl, že cokoli je možné, může se jednoho dne stát," připomněla Drábová.

Jako příklad uvedla právě Fukušimu, která byla sice postavena tak, aby vydržela silné zemětřesení, což nakonec přestála poměrně v dobrém stavu. "S čím ale projekt nepočítal, byla 7,5 metru vysoká přílivová vlna, projekt byl stavěn na 6,5 metru," upozornila.

Japonci ale podle Drábové zareagovali, jak nejlépe mohli, když evakuovali lidi v dvacetikilometrovém pásmu kolem elektrárny ještě předtím, než se o nějakých významnějším úrovních radiace dalo mluvit. Hůř je na tom ovšem personál přímo v elektrárně. "Dávky už tam nejsou v některých chvílích triviální," zdůraznila.

Radiace má dvojí účinky. Extrémně vysoké dávky mohou způsobit radiační popáleniny, zákal oční čočky a v nejhorším případě i smrt.

Druhý účinek je komplikovanější, protože radiace je jeden z celé řady karcinogenů a i malé dávky zvyšují pravděpodobnost, že by člověk za nějakou dobu mohl trpět zhoubným bujením. Nedá se ale nikdy říct, pokud se rakovina objeví, zda je kvůli kouření nebo kvůli záření.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivana Zemanová oznámila na tiskové konferenci strany SPO, že má její manžel...
Zeman může kandidovat na Hrad, nasbírali mu 59 263 podpisů občanů

Prezident Miloš Zeman je druhým kandidátem na post příští hlavy státu, jemuž se už podařilo nasbírat potřebný počet podpisů občanů, aby mohl svůj post...  celý článek

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.