Právo na interrupci je v Polsku ostrým politickým tématem. Na snímku demonstrace zastánců potratů

Právo na interrupci je v Polsku ostrým politickým tématem. Na snímku demonstrace zastánců potratů | foto: Katarina Stoltz, Reuters

Rádio Maryja: nedobytná pevnost polských katolíků

  • 130
Sídlo polského ultrakatolického Rádia Maryja v Toruni působí nedobytně. Těžší než překonat mříže je však proniknout mezi uzavřenou skupinu řádu redemptoristů, která odsud vysílá kontroverzní zpravodajství a pořádá demonstrace za úplný zákaz potratů či ostře vystupuje proti homosexuálům.

V recepci rádia sedí hned několik důchodkyň, tváří se mile. Nabízejí propagační letáky a svaté obrázky. Hned u vchodu mají připravené složenky pro případné sponzory. Volají jednomu z kněží, jakmile však uslyší zaklínadlo "novinářka", najednou obrátí.

"Tady nemáte co dělat. Pokud jsme vám opakovaně neodepsali na e-mailovou žádost, asi to znamená, že tu nikdo nemá zájem s vámi mluvit," říkají jedna přes druhou. Kolem se mihne řádová sestra s přísným výrazem. "Jediné, co vám můžeme nabídnout, je to, že se můžete jít do naší kaple pomodlit růženec. Pokud jste vůbec osoba věřící," říkají příkře.

Na parkovišti se přitočí jedna důchodkyně z recepce a potichu říká: "Všichni tu pracujeme jako dobrovolníci a nemůžeme se k ničemu vyjadřovat. Rádio řídí řád redemptoristů a ten je velmi uzavřený. Ostatně novináři z jiných médií tu mají vždycky dveře zavřené," říká soucitně.

"Svízelná" stanice nesedí ani arcibiskupovi
Z posluchaček Rádia Maryja, většinou rovněž penzistek, si v Polsku kdekdo utahuje. Pravdou však je, že "mohérové barety", jak je jejich kritici posměšně nazývají, jsou disciplinovanou skupinou voličů, o jejíž přízeň se politici perou. Tedy do chvíle, kdy je militantní katolíci svými radikálními postoji nezačnou poškozovat za hranicemi Polska.

Názor na redemptoristy, kteří vydávají i vlastní deník (Náš deník), kromě rádia provozují i televizi (Trwam) a vychovávají "své" novináře na Vyšší škole společenské a mediální kultury, se různí i uvnitř katolické církve.

Redaktory katolického deníku Neděle, listu Rzeczpospolita i polské státní televize nápad navštívit Rádio Maryja upřímně pobavil. "Ředitel rádia Tadeusz Rydzyk, přezdívaný otec direktor, záměrně nekomunikuje ani s žádnými jinými katolickými médii v Polsku, podává rozhovory jen svým lidem. Nechce slyšet žádnou kritiku, zato kritizuje všechny ostatní," shodují se.

Dobré vztahy s rádiem nemá ani varšavské arcibiskupství. "Jsou svízelní," komentuje diplomaticky rozhlasovou stanici mluvčí arcibiskupství Malgorzata Starczynska. Nově zvolený arcibiskup Kazimier Nycz se od rádia distancoval, když řekl, že není neomylné.

Když manželka prezidenta Lecha Kaczynského Marie pozvala novinářky, aby je ujistila, že ani ona není pro militantní zákaz všech potratů v zemi, nerozpakoval se Rydzyk označit ji za "žumpu". Se zpřísněním zákona o potratech přišla Liga polských rodin. Podle kritiků se tak snaží přetáhnout k sobě bývalé přívržence bratrů Kazcynských, protože Lize strmě klesají preference.

Ačkoli posluchačů v posledních letech ubývá, i tak je hlas katolického rádia pro politiky důležitý. V Polsku se totiž lidé k volebním urnám příliš nehrnou. Hlasy posluchačů Rádia Maryja tak mohou být pro menší strany rozhodující, mohou jim pomoci překonat pětiprocentní hranici a dostat se do parlamentu.

Mnozí Poláci však stanici nemohou vystát, obviňují ji z antisemitismu a netolerance a vadí jim i to, že od svých "oveček" vybírá na provoz peníze. "Rádio Maryja? Loudí jen prebendy od starých ženských. Měli by se stydět!" říká osmnáctiletý Radek Javorski, který se považuje za ateistu.

Polští katolíci jsou v soudech obezřetnější. "Lidé je finančně podporují, ale nikdo je k tomu nenutí," míní katolík Remigius Malinowski.

Páter Rydzyk má pověst ortodoxního katolického mediálního podnikatele. "Je to byznysmen a politik. Snaží se ovlivňovat lidi, říká jim, koho mají volit. A oni to tak skutečně dělají. Nebylo by to tak špatné rádio, kdyby do svých programů netlačilo politiku," míní novinářka listu Rzeczpospolita Ewa Czaczkowska a dodává: "Rádio pomáhá hlavně starým lidem. Volají do vysílání, navzájem si pomáhají. Mohou poslouchat kázání na rozhlasových vlnách," říká Czaczkowska.

Oddaní posluchači
A jak to vidí posluchači? "Že by mi rádio pomáhalo? Ne, ne. Já pomáhám jemu. Ročně jim posílám sto zlotých. Není to moc a mnozí platí víc. Ale jsem v důchodu," říká důchodkyně Ewa Wyfrykowska.

Překladatel Jaroslaw Radimerský se poslechem rádia baví. "Otec Rydzyk v relaci nedávno vysvětloval, že v zemi existují polská média - ta jeho. A polskojazyčná - ta ostatní. Do vysílání volal posluchač a říkal, že když si naladil Rádio Maryja, stal se lepším člověkem. Otec direktor pořad zakončil tím, že každý, kdo bude rok sledovat skutečná polská média - tedy ta jeho - změní se. A ono to tak asi je," usmívá se Radimerský.

Rádio Maryja

Tadeusz Rydzyk: kontroverzní polský duchovní z řádu redeptoristů s velkým politickým vlivem. Ovládá Rádio Maryja.

Mediální impérium Tadeusze Rydzyka: Rádio Maryja, Náš deník, Televizní stanice Trwam, Vyšší škola společenské a mediální kultury

Program: rozhlasové relace obsahují modlitby, meditace, náboženskou hudbu a společensko-politickou publicistiku, ale i politické komentáře.

Kontroverze: média Tadeusze Rydzyka podporují návrh Ligy polských rodin na úplné zrušení potratů. Interrupce chtějí trestat stejně jako vraždu. Organizují demonstrace zvané Pochody za život.

Manželka polského prezidenta Lecha Kaczynského Marie nepodpořila úplný zákaz potratů v Polsku. Rydzyk ji za to označil za "žumpu". Na potrat by pak neměly nárok ani znásilněné a těžce nemocné ženy.

Stanislawa Wielguse, biskupa, který se přiznal, že byl po léta konfidentem Státní bezpečnosti, rádio líčilo jako mučedníka a jeho rezignaci přirovnalo k ukřižování. I přes to, že biskup veřejnosti, jak se později ukázalo, o svém případu lhal.

Za urážlivé antisemitské výroky rozhlasovou stanici kritizoval nejen Vatikán, ale i evropský parlament či židovská Liga proti hanobení.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video