Volební místnosti se zavřely podle plánu ve tři hodiny odpoledne našeho času. Všichni, kdo v té době ještě čekali venku, dostali možnost hlas odevzdat. Na Bagdád podle armády dopadlo nejmíň 50 minometných granátů.
BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍV Iráku jsou zavřené hranice, od sobotního večera do pondělní třetí hodiny ranní našeho času také letiště. V Bagdádu platil zákaz provozu civilních motorových vozidel, ale armáda ho po čtyřech hodinách zrušila. Ve městě jsou kontrolní stanoviště každých padesát metrů. |
Zdroj z iráckého ministerstva hovořil rovněž o ostřelování zelené zóny v centru hlavního města, kde stojí vládní budovy, parlament a zahraniční ambasády.
Další útoky byly hlášeny ze severu Iráku, z Bákuby, Sámarry a Bajdží. Dohromady si volební den zatím vyžádal 38 obětí a dalších nejméně 100 lidí je zraněných.
K násilnostem docházelo i přes přísná bezpečnostní opatření. Jen Bagdád střežilo podle BBC 200 tisíc vojáků a policistů.
Hlavním tématem voleb bylo odstranění vlivu strany Baas někdejšího vládce země Saddáma Husajna. O přízeň voličů usilovalo 12 větších koalic.
Zpravodaj BBC očekává, že si Málikího šíitská koalice moc udrží a klíčové bude, jak dalece se Málikímu podaří zapojit menšinové sunnity do rozhodování.
Druhé řádné volby do Rady reprezentantů od americké invaze do Iráku v roce 2003 mají vytvořit předpoklad pro ukončení nábožensky motivovaného násilí a hospodářskou stabilizaci země.
Volby jsou testem stability země
Uklidnění situace v Iráku je také předpokladem pro plánované srpnové stažení amerických bojových jednotek. Všechny americké síly mají odejít do konce roku 2011.
Ačkoli se počítalo s tím, že volby přinesou nové násilnosti, americká armáda, která se z měst stáhla už loni, se na bezpečnosti měst podílela pouze ze vzduchu, v ulicích Američané vidět nebyli.
"Tyto volby znamenají další krok v postupu naší demokracie, a také jsou testem," prohlásil irácký prezident Džalál Talabání. Dá se očekávat, že žádný politický blok v dnešních volbách nezíská většinu, a formování nové vlády by tak mohlo trvat týdny, ba i měsíce.
Na údajné volební podvody si už stěžoval šíitský politik a bývalý irácký premiér Ajád Aláví, který stojí v čele nábožensky neutrálního uskupení Irákíja.
Politici si stěžují na zastrašování
Protivníci současného premiéra Núrího Málikího, jehož koalice Právní stát čelí konkurenci někdejších politických partnerů usilujících o podporu šíitů, poukazují na údajné zastrašování a zatýkání.
Zabránit volbám chtěla irácká odnož teroristické organizace Al-Kajda, která vyhlásila na dnešek zákaz vycházení v celé zemi, zvláště v sunnitských oblastech.
K nezvyklému kroku se odhodlal šíitský radikální duchovní a rozhodný odpůrce přítomnosti amerických vojsk v Iráku Muktada Sadr. Muž, který hovoří nejčastěji v mešitách a na veřejnosti se neukazuje, ze sousedního Íránu své příznivce vyzval, aby přišli volit a svým hlasem odmítli násilí.
IRÁCKÉ VOLBY V ČÍSLECHZhruba 19 milionů voličů volí 325 poslanců z přibližně 6200 kandidátů. Volilo se ve 47 tisíc místnostech a v každé z nich bylo zaregistrováno maximálně 420 voličů. Týmy volebních komisí tvoří 300 tisíc lidí, většinou učitelé a právníci. Na volby dohlédlo skoro půl milionu místních pozorovatelů a také 600 zahraničních. Hlasy se mají začít sčítat ihned po zavření místností a přepočteny budou dvakrát. |