Žháři poničili i čtyři auta pražské restaurace Řízkárna.

Žháři poničili i čtyři auta pražské restaurace Řízkárna. | foto: Vladimír Krulec

Levicové radikály policie trochu podcenila, můžou přitvrdit, míní expert

  • 71
Pět policejních aut a čtyři vozy restaurace Řízkárna vzplály jen od letošního dubna, kdy policie obvinila pět lidí z anarchistického prostředí kvůli chystanému útoku na vlak. Odborník na extremismus Miroslav Mareš v rozhovoru pro MF DNES připustil, že policie mohla krajní levici podcenit, a varoval před její radikalizací.

V poslední době se množí žhářské útoky na auta. Stává se Síť revolučních buněk, ke které se stíhaní radikálové hlásí, opravdu nebezpečnou?
Zatím útočí jen proti majetku. Spekuluje se sice o internetových výhrůžkách dceři majitele restaurace Řízkárna (anarchisté se na něj dlouhodobě zaměřují kvůli tomu, že podle nich okrádal své zaměstnance, pozn. red.), ale zatím není jasné, zda za tím stála Síť revolučních buněk, či někdo jiný. Policejní zátah však přispěl k jejich radikalizaci a existuje latentní hrozba, že se jejich činnost zintenzivní. Na druhou stranu rozsah této scény je menší než třeba v Řecku nebo v Itálii.

Miroslav Mareš

Politolog, který působí na Masarykově univerzitě v Brně. Zaměřuje se na terorismus, pravicový i levicový extremismus, systémy politických stran v západoevropských zemích a fotbalové chuligánství.

Vyšetřování, které vedlo k obvinění z přípravy teroristického útoku, začalo u žhářských útoků na auta. Za ně však policie nikoho neobvinila. Myslíte, že policie podcenila ultralevicovou scénu?
Krajně pravicové scéně policie věnovala v posledních pěti šesti letech větší pozornost a v tomto směru mohlo dojít k jistému podcenění. Zatímco pachatelé různých násilných nacistických útoků byli vypátráni celkem rychle, tak z hlediska pokrytí krajní levice, která se umí chovat více konspirativně než krajní pravice, k určitému podcenění mohlo dojít.

Vždyť ti lidé se stále vracejí na stejné místo činu - majiteli Řízkárny zapalují jedno auto za druhým (více čtěte zde). O to by mohlo být pro policii jednodušší je dopadnout...
Samozřejmě by vzhledem k situaci bylo třeba přijmout důkladnější bezpečnostní opatření a je chyba, když se to děje opakovaně. Ale ani policie nemůže být všude.

Může být problém v tom, že Síť revolučních buněk pracuje hodně sofistikovaně, a proto policie její členy ještě nedopadla?
To je otázka na policejní taktiky, ale je těžké pronikat do konspirovaného prostředí, které není bezpečnostním složkám známo. Tato skupina je nebezpečná jako celek tím, že ukázala, že je v českém prostředí možné, aby tu delší dobu existovala takto militantní skupina. Tím se mohou inspirovat i jiné ideologie.

To do této doby nebylo?
Takhle dlouho tu nikdo systematicky neoperoval. Útoky zápalnými lahvemi tu začaly v roce 2009 atakem na řeckou ambasádu, pak šlo o ad hoc pojmenované kolektivy, které útočily na mýtné brány. To pak přechází do systematické Sítě revolučních buněk inspirované v zahraničí, která se k první akci přihlásila v roce 2014.

Lze přiblížit, co je to za lidi?
Jsou to lidé, kteří se na této scéně pohybují delší dobu a jsou pevně přesvědčení o tom, co dělají. Radikalizovali se před určitou dobou a naučili se žít tak, že navenek nedávají najevo, že dělají to, co opravdu dělají. Nepůsobí nápadně ani uvnitř vlastní scény a neví to o nich ani jejich bezprostřední okolí.

Na internetu tato síť zveřejňuje i různé návody, jak provést žhářský útok na auto či jak namíchat Molotovův koktejl. Přibývá jejich přívrženců po policejním zátahu, nebo se jen více projevují (více o dubnovém zásahu čtěte zde)?
Řekl bych, že obojí. Objevuje se i větší podpora té sítě jako takové i obviněných. A to i v zahraničí. Protesty proti zdejší policejní akci se objevují na zahraničních serverech a pořádaly se i solidární akce třeba v Německu. I Síť revolučních buněk se zviditelnila. Už mají své webové stránky a své manifesty překládají do několika jazyků, aby se šířily.

Majitel restaurace Řízkárna natočil jedno z hořících aut:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video