Rádia Expres a Beat se zabydlela v éteru

Praha - Lehký bulvár i starý dobrý rock se téměř před měsícem usídlil mezi pražskými rozhlasovými stanicemi. Jak se dvě nová rádia chopila své šance? Radio Beat vyplnilo díru na pražském trhu tvrdší hudbou. Hraje pouze rock 60. až 90. let, novinky minimálně - přibližně jednu za hodinu. Konkurenční Expres sází na poprockové písně, ale přesto má rozpoznatelný rukopis.

Hudební záběrrádia Expres je zatím širší než u Evropy 2 nebo Bontonu, občas se objeví i skladba pro náročnější, a zatím se nestává, že by největší hity vyhrávaly prakticky neustále. Spíše než na osudy celebrit zatím stanice spoléhá na telefonické rozhovory s posluchači.

Expres nechce nikoho uštvat

Nestydí se to říct: "Chceme vysílat bulvár." Kdekoho štvou, protože nahradili na jedné frekvenci kultovní Rádio Limonádový Joe. Zatím se však neuvedli špatně, nezapadli do stereotypu pražského komerčního éteru. Mají své rysy.

Učili se na Evropě 2

Ve vedení Rádia Expres jsou rozhlasáci, kteří nabírali zkušenosti na Evropě 2 - ředitel Martin Cechl, programový šéf Miloš Pokorný i hudební ředitel Roman Ondráček.

Zelenáči nejsou ani mezi moderátory - do mikrofonu hovoří třeba Bořek Slezáček, známý z Bontonu, nebo Lucie Hotárková z Evropy 2.

Programově je Expres v lednu chudý, to je jeho minus. Jistotou jsou jen pravidelné bulvární zprávičky a telefonáty s posluchači.

Výhodou proti konkurenci je naopak hudební formát. Sázejí sice na komerční pop- -rock, ale mají velmi široký záběr a neopakují stále jen hity.

"Přál bych si mít sto tisíc posluchačů denně," přiznává ředitel Rádia Expres Martin Cechl. "Ale reálně to vidím mezi 40 a 50 tisíci," dodává okamžitě. 

Na jakou cílovou skupinu míříte?
V republice bulvární rádio ještě nikdo neotestoval, takže je to hodně složité odhadnout. Zatím jsme si řekli, že budeme oslovovat lidi od patnácti do čtyřiceti let. Ti lidé si nás buď najdou, nebo taky ne. A my poznáme, že jsme celý program postavili špatně. V tomhle to má třeba Beat jednodušší - jeho cíl je jasný, posluchač rocku nad pětatřicet let...

Bulvár je dost široký pojem. Jak ho chápete vy?
Miloš Pokorný to nedávno krásně nazval: Bulvár je široká rušná ulice v centru města. S tím souhlasíme všichni.

S bonmotem se nespokojím.
Tak konkrétněji - náš styl se dá nejspíš přirovnat k časopisu Story, i když přesné měřítko to není. Prostě máme své hranice - nechceme být agresivní, nebudeme do nikoho moc rýt.

Nemáte tradiční zprávy, jen ty ze života celebrit. Kde je sháníte?
Informace přebíráme od specializovaných agentur, ale naše moderátory si chceme vychovat, aby je sháněli sami. Při úplně nezvyklém stylu práce je jejich výchova těžká. Zatím rozhodně nevysílíme finální verzi.

I proto má zatím jednoznačnou převahu ve vysílání muzika a moderátoři příliš neexperimentují?
Ano. Než abychom špatně mluvili, to raději budeme víc hrát. Tak do dvou měsíců to snad doladíme.

Pouštíte často Oasis, Pulp, U2 nebo Micka Jaggera. To na konkurenčních stanicích moc obvyklé není.
Širší hudební záběr jsme slíbili Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Hrajeme samozřejmě normální komerční muziku, ale včetně jinde nehraných skladeb. A asi ten výběr ještě rozšíříme.

Neměla by na bulvárním rádiu také moderovat nějaká hvězda?
My takovou osobnost máme, Bořka Slezáčka.

Opravdu ho považujete za celebritu?
Nebyl by problém někoho ještě slavnějšího sehnat, ale Miloš Pokorný si chce své kvalitní moderátory vychovat.

Proč zatím tolik využíváte ve vysílání telefonáty se svými posluchači?
Chceme být co nejživější, komunikovat. Dostat se mezi lidi, abychom byli opravdu pražským rádiem.

Jaký je váš názor na souputníky z Rádia Beat, které vysílá od začátku roku?
Je to dobře dělané rádio, jehož muzika je ale pro jinou cílovou skupinu. Taky v něm ještě řadu věcí dodělávají za pochodu, ale - v pohodě rádio.

Beat hraje nepřetržitě rock

Rock, hudební styl, který zajímá desetileté kluky i jejich dědečky, se konečně dočkal. Mezi pražské rozhlasové stanice zapadlo po Silvestru Radio Beat, které se věnuje pouze jemu. "Jsme rádio, které na trhu chybí, to je naše obrovská výhoda," ví ředitel Martin Hroch.

Učili se  na Kiss rádiu

Stanice Beat stojí na osobách patřících k rodině Kiss rádií. Dokonce ji i šéfuje ředitel Radia Kiss 98fm Martin Hroch, do jejích služeb přešlo také několik "kissovských" moderátorů - například Kateřina Seibertová nebo Jakub Alexa.

Program je velmi jednoduchý. Kromě rockových písní zatím zahrnuje jen krátké dopravní zpravodajství, zprávy z Prahy a počasí. Moderátor vstoupí mezi písně jen přibližně čtyřikrát do hodiny.

Beat hraje výhradně ro- ckovou muziku 60. až 90. let, novinky jen minimálně. Jasnou převahu má stará, angloamerická rocková klasika.

"Nemáme ambice stát se nejsilnější stanicí, na to je náš formát ještě příliš menšinový. Ale na druhou stranu jsme jediná stanice tohoto zaměření, a proto si můžeme vzít od té menšiny sto procent. V našich silách by mělo být mezi 30 a 40 tisíci posluchači denně," dodává.

Rockoví fandové jsou z vás nadšení, ale nenabízíte jim příliš málo? Zatím nevysíláte žádné pořady...
Jednoduchý program byl pro začátek náš záměr. Nechtěli jsme přijít s přestrukturovaným, nepřehledným rádiem. Teď potřebujeme říct trhu, že jsme tu a od rána do večera hrajeme klasický rock.

Nemáte strach, že se archivní bigbítové nahrávky oposlouchají?
To hrozí, takže už specializované pořady připravujeme. Od března budou každý večer - v jednom se zaměříme na starší rock, druhý budeme orientovat na současné hudební dění, a chceme jít dokonce i do metalu v pořadu hard&heavy.

Proč se moderátoři dostanou tak málokdy ke slovu?
Chceme se prosazovat muzikou. Oslovujeme dost lidí, kteří se v ní dobře orientují, a proto moderátorský vstup potřebuje přípravu. Nebudeme dělat zcela obecné vstupy: posloucháte to a to rádio, slyšeli jste tohle a teď uslyšíte tamto...

Ale posluchače někdy zajímá, co vlastně poslouchají.
Mají šanci zeptat se mailem, jsme schopní jim poslat třeba playlist celé vysílací hodiny.

Když už váš moderátor promluví, nevyhýbá se někdy ani vulgaritě. To podporujete?
Rocková muzika má větší dopad na chlapy a my chceme, aby šlo slovo dohromady s hudbou. U žen to může vyvolávat negativní reakce, to vím.

Proč nedáváte šanci rockovému zvuku třetího tisíciletí?
Hrajeme i moderní věci, ale velmi omezeně. Ne všechny nové písně se hodí pustit za klasické Black Sabbath. Rock toho poslední dobou absorboval příliš mnoho a pro nás je stále podstatná ta klasika.

Další výhrada - zatím příliš nepodporujete domácí hudbu.
České písně vybíráme náhodně, hraje tak jedna za hodinu. Ale plánujeme pořad typu televizního Bigbítu, na kterém budeme spolupracovat třeba s Vojtěchem Lindaurem, šéfredaktorem Rock&Popu.

Ve vašem vysílání zatím chybějí reklamy. Přežijete?
První už máme. A to i přesto, že jsme ještě nezačali reklamu nabízet aktivně. Ale rock je muzika podnikatelů a ti se někdy ozývají sami.

Jaký je váš názor na bulvární stanici Expres?
Několikrát jsem si ji naladil a vím, že je zaměřená na úplně jinou cílovou skupinu než my. V Praze může být úspěšná, protože hraje písničky, které jinde neslyšíte. Vybočuje ze standardu hitových rádií, což je fajn.

CO ŘÍKÁTE PRAŽSKÝM STANICÍM VY?

V Praze a okolí působí velké množství soukromých rozhlasových stanic. Myslíte si, že jejich pestrost a výběr je dostatečný? Nebo je nabídka chudá? Jaké stanice případně postrádáte, co by měly vysílat? Budou vám Rádio Limonádový Joe a Rádio Vox chybět? Jaký byl váš názor na tyto stanice?  Co si myslíte o stanici Expres, která nahradila stanici Limonádový Joe a jež má být bulvárním rádiem se zaměřením na celebrity? A máte radost ze stanice Beat s rockovou hudbou? Anebo už jste rezignovali na rozhlas a dáváte přednost kompaktům či televizi?

Komentáře k pražským rádiím můžete psát do článku - diskuse ZDE

Své názory můžete také psát přímo redaktorovi Tomáši Poláčkovi na e-mail ZDE

Beat sice mluveného slova příliš nevyužívá, ale přesto má některé zkušené moderátory - na snímku Pavel Malúš, známý z Radia Impuls. (27. ledna 2002)

Ředitel Rádia Expres Martin Cechl tvrdí, že chtějí vysílat bulvár, čímž myslí to, co si lidé povídají na široké rušné ulici v centru města. (27. ledna 2002)