Až doposud se zdálo, že česká a polská vláda stojí proti zbytku Evropy, který americký plán odmítá. Čím dál více zemí však nyní otevřeně říká, že je potřeba chránit evropské území protiraketovým systémem a americké zařízení je pro to vhodné.
Vedle Británie, která má sama zájem o umístění základny, a pondělní podpory přímo od generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera, se chce na americkém systému obrany podílet i Dánsko.
Je lepší ochranu mít než nemít, říkají Dánové
"Protiraketové zařízení má zabránit tomu, aby rakety dopadaly na naše hlavy. Je rozhodně lepší tuto ochranu mít než naopak," řekl ministr zahraničí Per Stig Möller během setkání s resortními kolegy z EU.
Vše nasvědčuje tomu, že v Dánsku by projekt většinovou podporu zřejmě nalezl, i když se představitelé opozičních stran vyjadřují zatím opatrně a vyžadují o americkém projektu více informací.
Spojené státy zatím zvažují výstavbu radarové základny v Česku a baterie protiraketových střel v Polsku. Stále však převládá počet zemí v čele s Německem, Rakouskem či Lucemburskem, které Prahu a Varšavu obviňují, že svojí vstřícností k Američanům riskují zhoršení vztahu s Ruskem a rozpoutání nového zbrojení.
Některé země mlčí a v jiných nemají vlády jednotný názor. To je podle diplomatických zdrojů případ Slovenska. Slovenský premiér Robert Fico se blíží spíše k rakouskému odmítavému stanovisku, zatímco ministr zahraničí Ján Kubiš údajně už tak rezolutní není.
Základny zatím nejvíc vadí Německu
Vůbec nejostřejší kritika se dosud ozývala z Německa, které v současné době předsedá Evropské unii. "Němci to mají jako příklad toho, že nefunguje společná Evropa," spekuloval ve středu berlínský diplomatický zdroj.
Nejnověji se ozval bývalý západoněmecký kancléř Helmut Schmidt, který před čtvrt stoletím prosazoval v SRN americké jaderné střely jako odpověď na zbrojení Sovětského svazu.
Nyní v nejnovějším vydání německého týdeníku Die Zeit viní Spojené státy, že sledují hlavně vlastní zájmy. "Už nepostačuje, aby USA jako teď nejdůležitější vůdčí mocnost planety hodnotily situaci ve světě jen z úhlu národních amerických bezpečnostních zájmů," řekl.
Není vyloučeno, že se americké základny dostanou na přetřes během summitu EU v Bruselu, který začíná ve čtvrtek.
Něco takového však Česko odmítá. "EU nemá společnou zahraniční a obrannou politiku, toto je záležitost, která patří na půdu NATO," řekl český diplomat.
Podle bruselských zdrojů to nejspíš nebude předsedající Německo, které téma případně otevře. Berlín totiž nechce zdůrazňovat vnitřní spory v době, kdy chce získat celounijní shodu o budoucnosti EU, kterou má popsat chystaná Berlínská deklarace.
Je však možné, že v rámci diskuse o transatlantických vztazích začne o základně mluvit zástupce jiné členské země.
