Iniciativa Ne základnám naplánované "protiradarové" akce nezrušila ani poté, co Obama českému premiérovi Fischerovi zavolal, že žádný protiraketový štít v Česku stát nebude. - přečtěte si také USA opustily plány na radar, Íránu už se tolik nebojí
RadarSmlouvu o radaru v Brdech podepsali před více než rokem tehdejší ministři zahraničí USA a ČR Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg, Český parlament ji však neratifikoval. Loni v srpnu podepsalo také Polsko s USA smlouvu o umístění americké základny v zemi a zároveň smlouvu o umístění raket Patriot v Polsku. Původně měl být štít dokončen do roku 2012. - fakta o radaru |
"Pořád je důvod k obavám. Americké zamáznutí radaru nic neznamená," odmítá mluvčí iniciativy Jan Májíček tvrzení, že rozhodnutí Spojených států vzalo aktivistům vítr z plachet.
Smlouvy pořád existují
Aktivisté se sejdou o státním svátku 17. listopadu na čtyřech místech - na náměstí Míru, Karlově a Hradčanském náměstí a na Hagiboru. Jak ale přesně budou happeningy vypadat, iniciativa zatím neví. Vše se podle hlavního organizátora Matějíčka teprve plánuje.
Už teď je však jisté, že po americké stopce budou odpůrci raketové základny spíš než proti aktuální hrozbě umístění radarové základny protestovat jen proti hypotetické možnosti, že by Bílý dům jednání o radaru mohl znovu otevřít.
"Stále existují smlouvy o umístění základny, které s americkou stranou podepsala česká vláda, takže tu v budoucnu může protiraketový štít klidně vzniknout," popisuje obavy aktivistů Májíček. "I když třeba vůbec nemusí být v Brdech," dodal.
Pravděpodobnost, že by základna v Česku v dalších letech skutečně vyrostla, je však velmi malá. Radar sice schválila vláda a někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg o ní v červenci podepsal rámcovou smlouvu, automaticky to ale neznamená, že by Američané v Česku měli v dalších letech cestu k výstavbě otevřenou. Konečné rozhodnutí by totiž ještě patřilo parlamentu a prezidentovi.
Spojené státy se poté, co ustoupily od plánů na štít v Česku, hodlají více zaměřit na mobilní systémy (například na lodích). Ty půjde rozmístit operativně na místech, která se aktuálně ocitnou v ohrožení, a to v rámci celé Severoatlantické aliance.
"Výsledek zefektivní obranu před raketami krátkého a středního doletu pro celou Evropu," potvrzuje ministr obrany Jan Kohout.
