Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rada znovu tvrdí, že CIA měla v Evropě věznice

  12:42aktualizováno  13:56
Rada Evropy trvá na prohlášení, že na starém kontinentě byly v letech 2002 až 2005 tajné věznice spravované americkou špionážní službou CIA. Jmenovitě v Polsku a v Rumunsku byly podrobováni "zesíleným výslechům" lidé podezřelí z účasti na terorismu.
Polsko i Rumunsko existenci tajných věznic na svém území popřely. Ilustrační foto

Polsko i Rumunsko existenci tajných věznic na svém území popřely. Ilustrační foto | foto: Martin StolařMF DNES

Rada to uvedla ve druhé zprávě na toto téma, kterou zveřejnila v Paříži. O České republice se dokument zmiňuje jen v souvislosti s možným přistáváním letadel, jimiž Američané přepravovali podezřelé.

Že byly tajné žaláře v Polsku a Rumunsku, tvrdila Rada Evropy už v loňské zprávě. Obě země to ale popřely. Nový dokument přichází s dalšími důkazy, říká jeho předkladatel, švýcarský politik Dick Marty.

Letošní zpráva se zakládá na svědectvích více než třiceti současných nebo bývalých zaměstnanců tajných služeb ve Spojených státech a Evropě a na nové analýze letových plánů. Z těch podle Martyho vyplynulo, že Američané podezřelé zadržovali v polských Starých Kiejkutách a na letišti Mihail Kogalniceanu v rumunské Konstanci.

"Právní základ" k věznění významných podezřelých dala CIA podle zprávy tajná dohoda uzavřená mezi USA a jejich spojenci z NATO v říjnu 2001. Transfer zadržených se uskutečňoval i přes jiné země Rady Evropy, ale Polsko a Rumunsko šly "nad mnohostranný rámec NATO".

V Polsku prý o tajném věznění věděli a schválili je tehdejší prezident Kwaśniewski, ministr obrany a šéfové byra národní bezpečnosti a vojenské rozvědky, v Rumunsku tehdejší prezident Ion Iliescu, jeho nástupce Traian Basescu a další lidé podobné úrovně jako v Polsku.

Zpráva poznamenává, že USA si pro tyto účely zvolily země ekonomicky zranitelné, právě vycházející z obtížného období přechodu a závislé na americké podpoře při svém strategickém rozvoji.

Tajná vězení byla plně provozována Američany, místní personál neměl s vězni žádný významný kontakt, ale plnil logistické funkce, například vnější ostrahu objektů, uvádí se v materiálu. Zadržovaní byli podrobováni takzvaně zesíleným výslechům, což je podle rady jen eufemistické označení pro mučení.

Mezi lidmi, kteří byli údajně vězněni v Polsku, byli i velmi významní představitelé teroristické sítě Al-Káida Chálid Šajch Muhammad a Abú Zubajdá.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Britská herečka Laila Rouassová v seriálu Holby City
Herečka se v Barceloně schovala do mrazáku, z úkrytu pilně tweetovala

Herečka Laila Rouassová z britského seriálu Holby City se během čtvrtečních teroristických útoků v Barceloně ukryla v mrazáku. Na Twitteru svým fanouškům...  celý článek

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.