Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rada znovu tvrdí, že CIA měla v Evropě věznice

  12:42aktualizováno  13:56
Rada Evropy trvá na prohlášení, že na starém kontinentě byly v letech 2002 až 2005 tajné věznice spravované americkou špionážní službou CIA. Jmenovitě v Polsku a v Rumunsku byly podrobováni "zesíleným výslechům" lidé podezřelí z účasti na terorismu.
Polsko i Rumunsko existenci tajných věznic na svém území popřely. Ilustrační foto

Polsko i Rumunsko existenci tajných věznic na svém území popřely. Ilustrační foto | foto: Martin StolařMF DNES

Rada to uvedla ve druhé zprávě na toto téma, kterou zveřejnila v Paříži. O České republice se dokument zmiňuje jen v souvislosti s možným přistáváním letadel, jimiž Američané přepravovali podezřelé.

Že byly tajné žaláře v Polsku a Rumunsku, tvrdila Rada Evropy už v loňské zprávě. Obě země to ale popřely. Nový dokument přichází s dalšími důkazy, říká jeho předkladatel, švýcarský politik Dick Marty.

Letošní zpráva se zakládá na svědectvích více než třiceti současných nebo bývalých zaměstnanců tajných služeb ve Spojených státech a Evropě a na nové analýze letových plánů. Z těch podle Martyho vyplynulo, že Američané podezřelé zadržovali v polských Starých Kiejkutách a na letišti Mihail Kogalniceanu v rumunské Konstanci.

"Právní základ" k věznění významných podezřelých dala CIA podle zprávy tajná dohoda uzavřená mezi USA a jejich spojenci z NATO v říjnu 2001. Transfer zadržených se uskutečňoval i přes jiné země Rady Evropy, ale Polsko a Rumunsko šly "nad mnohostranný rámec NATO".

V Polsku prý o tajném věznění věděli a schválili je tehdejší prezident Kwaśniewski, ministr obrany a šéfové byra národní bezpečnosti a vojenské rozvědky, v Rumunsku tehdejší prezident Ion Iliescu, jeho nástupce Traian Basescu a další lidé podobné úrovně jako v Polsku.

Zpráva poznamenává, že USA si pro tyto účely zvolily země ekonomicky zranitelné, právě vycházející z obtížného období přechodu a závislé na americké podpoře při svém strategickém rozvoji.

Tajná vězení byla plně provozována Američany, místní personál neměl s vězni žádný významný kontakt, ale plnil logistické funkce, například vnější ostrahu objektů, uvádí se v materiálu. Zadržovaní byli podrobováni takzvaně zesíleným výslechům, což je podle rady jen eufemistické označení pro mučení.

Mezi lidmi, kteří byli údajně vězněni v Polsku, byli i velmi významní představitelé teroristické sítě Al-Káida Chálid Šajch Muhammad a Abú Zubajdá.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová na archivním snímku. (6. dubna...
Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI

Maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabil v pondělí výbuch bomby nastražené v jejím autě. Premiér Joseph Muscat označil vraždu za barbarský čin,...  celý článek

HMS Sheffield po zásahu argentinské rakety (4. května 1982)
Káva, nuda a fascinace raketou. Britové odtajnili zkázu lodi u Falkland

Archivy Britského královského námořnictva vydaly po 35 letech svědectví o zkáze torpédoborce HMS Sheffield. Ten se potopil po zásahu raketou během války...  celý článek

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.