Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zakažte posílání dětí mladších sedmi let do ústavů, žádá rada vlády

  16:01aktualizováno  16:01
Rada vlády pro lidská práva žádá uzákonění zákazu umísťování dětí do sedmi let do ústavů. Do domovů a jiných zařízení by se mohly dostat jen ve výjimečných případech, postarat by se o ně měla díky pomoci a službám vlastní či náhradní rodina.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Návrh paragrafů by měl být podle rady na stole do konce listopadu příštího roku. V brzké době by požadavek měl projednat kabinet.

Česká republika dlouhodobě sklízí kritiku domácích expertů i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle vedení asociace Dítě a rodina je Česko poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. V roce 2012 tehdejší vláda schválila strategii péče o ohrožené děti. Podle dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014 a děti do sedmi let pak od roku 2016.

Rada žádá, aby vláda do konce listopadu příštího roku dostala návrh změn zákonů, které možnost posílat děti do sedmi let do ústavů omezí. Upřesnit by se měly i podmínky, za kterých by umístění bylo přípustné.

Zákaz by měl začít platit postupně. Nejdřív by se týkal dětí do roku, později do tří let a nakonec do sedmi let. Prosadit by se měl ale maximálně do šesti let.

Autoři návrhu zdůrazňují, že zákaz neznamená uzavření všech ústavů. Měly by se ale proměnit v malé domovy. „Některá zařízení dosud disponují desítkami až stovkou lůžek,“ uvedla rada v podnětu pro vládu. Dodala, že nejčastějším důvodem pro umístění do ústavu bývá nepříznivá situace rodiny, problémy s bydlením a dluhy. Přispívá k tomu i nedostupnost služeb.

Rada svůj požadavek opírá o úmluvu o právech dítěte, mezinárodní směrnice i výzkumy. Jejich výsledky ukázaly, že pobyt v ústavech má nepříznivý vliv na vývoj dětí. Rada proto považuje ústavní péči za nevhodnou a také „právně nepřípustnou“. Připomněla, že ostatní středoevropské země zákaz posílání dětí do ústavu mají. Na Slovensku platí od roku 2012, a to pro děti do šesti let.

Podle rady by do konce listopadu měl být na stole nejen návrh podoby zákazu, ale i plán postupného snižování kapacity ústavů a zavádění služeb pro rodiny. Péče by se také měla v budoucnu sjednotit pod jeden resort. Nyní ji mají na starosti ministerstva práce, školství a zdravotnictví. Podle rady jsou tak systém a jeho řízení roztříštěné a pomoc není efektivní. Rada dodala, že jednotnou péči v Evropské unii nemají kromě České republiky jen Bulharsko, Rumunsko a Lotyšsko.

Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) se chtěla se svými kolegy ze zdravotnictví a školství letos na sjednocení péče pod svůj resort dohodnout. Zatím se jí to nepodařilo.

Dětí v ústavech postupně ubývá. Na konci loňska bylo v zařízeních 1 213 dětí do tří let. V dětských domovech pro děti nad tři roky je kolem 5 000 lůžek, počátkem listopadu tam pobývalo 4 300 dětí.

Do péče o ohrožené děti v roce 2013 putovalo 8,2 miliardy korun. Ústavům připadla částka 4,1 miliardy, náhradním rodinám 2,4 miliardy, azylovým domům a klokánkům 200 milionů. Prevence a terénní služby vyšly na 700 milionů. Za sociální pracovníky stát zaplatil 800 milionů. Do prevence se tedy dalo necelých devět procent rozpočtu, do ústavů 52 procent. Podle rady se suma na ústavní péči nemění, i když dětí v ní ubývá. „Výrazně se tak zvyšují průměrné náklady na jedno dítě za měsíc,“ dodává rada.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.