Postižení žalují Drábka kvůli sKartám. Vyhrožoval, že přijdou o dávky

Rada postižených a neziskové sdružení Iuridicum Remedium podaly trestní oznámení na bývalého ministra práce Jaromíra Drábka a jeho někdejšího náměstka Vladimíra Šišku. Podezírají je z toho, že České spořitelně neoprávněně poskytli osobní údaje příjemců dávek. A bývalý ministr je navíc kvůli sKartám vydíral.

Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. | foto: iDNES.cz

"Ministerstvo práce překročilo pravomoci, které mu ukládá zákon. Nemělo právo předat správu informačního systému (o dávkách) České spořitelně," uvedl předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása.

Podle něj zákon uvádí, že správu systému má obstarávat ministerstvo, předat ji může případně České správě sociálního zabezpečení, ale ne bance. Česká spořitelna sociální karty, přes které mají potřební dostávat pomoc od státu, provozuje.

Druhým důvodem pro trestní oznámení bylo vyjádření bývalého ministra o pozastavení výplaty dávek těm, kteří si kartu nepřevezmou. Jaromír Drábek (TOP 09) před časem řekl, že o příspěvky lidé nepřijdou, bez karty se k nim ale nedostanou. Peníze zůstanou na technickém účtu ke kartě ve spořitelně.

Rada za exministrovými slovy vidí trestný čin vydírání. Podle právníka NRZP Jana Hutaře ministrova "výhrůžka mohla přimět co nejvíc lidí k tomu, aby sKarty přijali a dali své osobní údaje spořitelně".

Krása podotkl, že žádný zákon státu neukládá vyplácení dávek pozastavit, pokud si klient sociální kartu nevyzvedne. Rada vyzvala handicapované, aby sKarty nepřebírali. S Drábkovou nástupkyní Ludmilou Müllerovou (TOP 09) chce jednat. Trvá na tom, aby používání karet bylo dobrovolné.

Podle Müllerové karty musí být povinné. Ombudsman tvrdí opak

Premiér Petr Nečas (ODS) minulý týden řekl, že si nedovede představit, že by používání sKaret bylo povinné (více čtěte zde).

Projekt sKaret

• Hlavním důvodem pro zavedení Sociálních karet neboli sKaret bylo podle MPSV sjednocení systému vydávání sociálních dávek a úspora provozních nákladů státu na jejich vyplácení.
• Úřady práce sKarty vydávají od července 2012, do konce roku by se jich měl rozdat milion.
• Držitelům sKarty je u České spořitelny (ČS) zřízen účet, který slouží výhradně k výplatě a čerpání dávek.
• Sociální dávku si mohou lidé převést na vlastní bankovní účet, a to na úřadu práce či bankomatem.

Nová ministryně Ludmila Müllerová však uvedla, že dnes zákon dobrovolnost "de facto nepřipouští". Chce proto prý usilovat o změnu pravidel i upravení smlouvy, kterou má ministerstvo se spořitelnou.

S tím však nesouhlasí ombudsman Pavel Varvařovský. Povinnost příjemců dávek převzít sKartu podle něho žádný zákon nestanovuje. Stanovena není ani sankce zastavení výplaty dávky pro případ, že klient sKartu nepřevezme.

Podle Varvařovského má tedy příjemce do převzetí karty nárok na to, aby mu úřad vyplácel dávky dosavadním způsobem. "Jsem přesvědčen, že by stát měl respektovat zákony. Pokud se příjemce dávky z jakéhokoli lidsky pochopitelného důvodu rozhodne sKartu odmítnout, není možné, aby mu stát svévolně výplatu dávky zastavil," uvedl ve svém stanovisku ombudsman.

Ministerstvo práce uzavřelo letos v lednu na sKarty smlouvu na 12 let s Českou spořitelnou. Podepsal ji bývalý první náměstek Vladimír Šiška, který je obviněn z podplácení. Podle premiéra byla smlouva uzavřena bez vědomí politiků. Podle ní by mělo přes sKarty protéct 98 procent všech dávek a podpor a banka očekává, že by se tak mohly v budoucnu vyplácet i důchody.