Rada neví, co s protestem myslivců proti večerníčku

Televizní rada je bezradná. Neví, co s protestem myslivců proti večerníčku Madla a Ťap. Na starosti má totiž pouze vyváženost politických a publicistických pořadů. Na večerníček si navíc dosud nikdo nestěžoval.

Myslivci neustupují a dále si stěžují na večerníček ČT. Televizní rada však neví, jak případ řešit. | foto: Česká televize

„Je to má životní trefa,“ říká autor pohádek a lovec Václav Chaloupek o svém televizním večerníčku Madla a Ťap.

Oči mu otevřela rozezlená reakce myslivců, kteří po České televizi požadují omluvu a stažení jednoho z dílů seriálu, který ukazuje, jak postava v zeleném hubertusu a mysliveckém klobouku střílí na hrdiny pohádky, rysí kotě Ťapa a jeho psího kamaráda Madlu.

Rozhořčení myslivců notně zaskočilo předsedu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václava Žáka, na jehož adresu stížnost myslivců putuje: „Zatím nevím, jak s protestem naložit. Ale projednat ho musíme – to zase ano. Jenomže na pohádky si u nás dosud nikdo nestěžoval. A ještě včera by mne nenapadlo, že k tomu vůbec někdy dojde.“

Potíž je i v tom, že pravomoc Žákovy rady je přesně vymezena: vztahuje se výhradně na vyváženost politicko- publicistických pořadů.

„A to pohádky přece jen nejsou, že ano. A prohlásit pohádku ze politický pořad? To si tedy neumím představit,“ přiznává s rozpaky šéf rady Žák.

Osobně je nicméně přesvědčen, že děti si střelbu na Ťapa a Madlu nespojují s cílevědomým haněním mysliveckého stavu. Ve složitém postavení je i vedení Českomoravské myslivecké jednoty. Na jedné straně totiž Václava Chaloupka za jeho příběhy o soužití zvířat a lidí chválí, na straně druhé je pod silným tlakem pobouřených členů.

„Ten tlak je obrovský – od rána kvůli tomu večerníčku jen telefonuji. Naše členy popudil jako máloco. Proto chtějí po ČT omluvu, ale i to, aby se díl se střelbou na rysa a psa již nikdy nevysílal,“ vysvětluje jednatel myslivecké jednoty Jiří Šilha.

Ani hostinští si nestěžovali
Šéfdramaturgyně dětské redakce Kateřina Krejčí odmítá, že ČT uvedením večerníku se střelbou na rysa a jeho psího kamaráda pochybila.

„Já si prostě myslím, že potrefená husa zakejhala – proto se myslivci podle mne tak rozhořčeně ozvali. Zatímco Madla a Ťap na děti jen apelují, aby se chování lidí ke chráněným tvorům změnilo,“ míní Krejčí.

Vypravěč podle ní malým divákům citlivě vysvětluje, jaká nebezpečí dnes na chráněnou zvěř v lese číhají. Zakázanou pastí pytláka počínaje a střelbou lovce konče. A navíc ještě vysvětluje: „To je, děti, špatný lovec, když střílí na mláďata.“

Dramaturgyně srovnává Ťapa a Madlu s jiným večerníčkem – Jája a Pája, v němž figuruje lakotný hostinský Krkovička.

„Ani tento šizuňk žádného z hostinských neurazil, že znevažuje jejich řemeslo. Vzali to podle mne jako pohádku o dobrých i špatných lidských vlastnostech.“

Krejčí má pro uražené myslivce dobrou zprávu. Redakce dětského vysílání totiž chystá nový večerníček, jehož hrdinou je dobrák od kosti hajný Votava. O tom myslivci zatím nevědí, a tak si vedou umíněně svou: „Z psychologického hlediska musela tato část seriálu zanechat v dětech dojem, že myslivci jsou jako skupina špatní lidé, pro které jsou podobné skutky normální.“

Fakt, že i mezinárodně uznávaný expert Petr Koubek z Akademie věd tvrdí, že myslivci mají značný podíl na ubývání rysů, odmítá Šilha akceptovat. „Člověk, který střílí na rysy, je pro nás jen sprostý pytlák a žádný myslivec. Tomu je třeba vzít pušku a lovecký lístek.“

Děti pohádku pochopily, říká Chaloupek

Večerníčky o medvídcích, Vydrýskovi, lišce či bažantech má už za sebou Václav Chaloupek a žádný nepopudil nějakou skupinu lidí tolik jako kotě rysa Ťap a pes Madla. Teď se prostřednictvím svého vedení ozvalo 140 tisíc myslivců.

Proč se myslivců váš večerníček tolik dotkl?
Mnohých z nich si za to, co pro přírodu dělají, vážím. Leckterý z nich si ale rysa už střelil. To je důvod jejich rozhořčení.

Máte pro svá tvrzení důkazy?
Sám jsem bývalý vášnivý myslivec a bývaly doby, kdy jsem se domníval, že bez lovu se v životě neobejdu. Jenomže čím více jsem přírodu poznával, tím více jsem si uvědomoval, že každá rána je obrovským zásahem do přírody. Do vztahů mezi zvěří, která se neřídí jen instinkty, jak se lidé mylně domnívají. Jako večerníčkové poradce jsem si kromě toho přizval členy Akademie věd Petra Koubka s Jaroslavem Červeným.

Myslivci tvrdí, že váš večerníček „dezinformuje veřejnost“.
Naopak – je velmi reálný. V Lenoře na Šumavě byla kdysi autem přejeta rysí máma. Při pitvě se ukázalo, že nedlouho před smrtí porodila mladé. Ta pochopitelně uhynula hladem. A hned o kousek dál měl hajný Štrobl
psa, který vyrůstal s rysem. Můj večerníček jen dětem vysvětluje, s jakými riziky se chráněné šelmy mohou
setkat. Měl jsem přednášku ve škole. Potěšilo mne, jak citlivě – na rozdíl od myslivců – kritizovaný večerníček děti vnímají.