Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rada ČT vybrala šest kandidátů na ředitele televize

  11:48aktualizováno  11:48
Rada ČT vybrala šest jmen, ze kterých by měl vzejít příští generální ředitel České televize. Jsou to Zdeněk Drahoš, Kateřina Fričová, Jiří Hodač, Otakar Kosek a Ladislav Paluska a bývalý ředitel televize Premiéra (dnes Prima) Jiří Mejstřík. Dnes bude konkurs pokračovat osobními pohovory.
Chceme se s kandidáty bavit o poslání veřejnoprávní televize," řekl předseda Rady ČT Miroslav Mareš.

Kdo se mimo jiné utká v souboji o post generálního ředitele ČT

- bývalá ředitelka TV Prima Kateřina Fričová

- ředitel brněnského studia ČT Zdeněk Drahoš

- bývalý zástupce ředitele programu TV Nova Petr Sládeček

- finanční ředitel ČT Ladislav Paluska

Jak herec Jan Kraus před demonstranty komentoval svůj krátký rozhovor s radou ČT

"Paní Dědečková chvilku hledala v tabulkách a potom řekla: Podívejte se pane Kraus, já a rada tady zastupujeme veřejnost a diváci na váš pořad přispívají devíti miliony korun.... No to je komunismus, přátelé. To jsme zpátky u platů Zagorové a těch druhých. ...Já myslím, že jednání s touto radou ČT je v tuto chvíli bezpředmětné."

"Rozhodl profesní životopis, zkušenosti s řízením velké instituce a mediální zkušenost," tvrdí Mareš. Přiznal ale, že zatím není stanoveno, kdy výběrové řízení skončí, ani jaký bude jeho další přesný postup.

Jednání začalo dramaticky
Rada ČT začala o novém řediteli televize jednat ve vypjaté atmosféře.

Ještě před začátkem se radní sešli se zástupci autorů petice proti radě a potvrdili, že navzdory jejich požadavku budou o novém řediteli jednat, a to neveřejně. V té době stálo před budovou televize na Kavčích horách asi tři sta lidí, kteří na příchod radních reagovali pískotem.

"Osobně bych rád rozhodl do konce roku," konstatoval odpoledne předseda rady Mareš, který se dohodl s ostatními osmi kolegy, že si většinu z informací o výběrovém řízení nechají až do závěrečné volby pro sebe.

A tak i přesto, že jednání rady začalo po poledni, až do večera nebylo jasné, podle jakého klíče chtějí radní nového ředitele vybírat ani kdy hodlají vyhlásit výsledek. Pouze potvrdili, že jednání zůstane uzavřené. Zveřejněna tak nebyla dokonce ani jména těch, kteří se do konkursu přihlásili.

"Zatím je jmenovat nebudeme. Až provedeme užší výběr, který postupuje dál, tak těch několik lidí oslovíme a zeptáme se jich, zda můžeme uvést jejich jméno. Bez jejich souhlasu to ale zřejmě dělat nebudeme," řekl už dopoledne Mareš.

Přihlásilo se třiatřicet lidí
Jedinou dostupnou informací tak zůstal pouze počet. Přihlášku do výběrového řízení stihlo podat třiatřicet lidí. Více než deset přihlášek bylo údajně pro formální nedostatky rovnou vyřazeno.

Ředitel brněnského studia ČT Zdeněk Drahoš byl mezi kandidáty na funkci televizního ředitele už počátkem letošního roku. Tehdejší rada ale dala přednost Chmelíčkovi.

Dalším z pěti kandidátů, které tehdy rada oslovila, byl bývalý zástupce ředitele programu TV Nova Petr Sládeček, který také včera postoupil do užšího výběru.

Mezi těmi, kteří mají reálnou naději na ředitelský post je i finanční ředitel ČT Ladislav Paluska, kterého k účasti ve výběrovém řízení rada vyzvala nyní, a Kateřina Fričová, donedávna ředitelka televize Prima. Před tím pracovala mnoho let na Kavčích Horách a poté i v televizi NOVA.

Do užšího výběru postupují ještě Jiří Mejstřík, bývalý ředitel televize Premiéra a exředitel ostravského studia ČT Otakar Kosek.

Je rada v rukou politiků?
Kritici rady si myslí, že je rada v rukou politiků a že veřejnoprávní televizi škodí. Vyjadřovali také nesouhlas s postupem, jakým rada rozhoduje o ředitelích ČT.

Veřejné zasedání odmítla  také členka rady Jana Dědečková, která v minulosti o otevřenost zasedání rady usilovala. "Ne však pod nátlakem a s emocemi," dodala na vysvětlenou.

"My neobhajujeme konkrétní jméno při výběru nového ředitele. Jde nám o to, aby rada každého půl roku nevybírala nového ředitele," řekl Antonín Dekoj, šéf televizních  odborů.

Jsme v šoku, shodli se zástupci iniciativ po jednání s radou
Při jednání rady panovala v budově České televize velmi vypjatá atmosféra. Rada začala jednání přijetím zástupců iniciativ: šéfa televizních odborů Antonína Dekoje, herce Jana Krause, Alenu Müllerové, hlavní dramaturgyně ředitelství programů ČT a Břetislava Rychlíka z iniciativy ČT - Věc veřejná.

Jan Kraus se po několika minutách vrátil rozčarován tím, že mu radní Jana Dědečková připomněla, že veřejnost v tomto sporu zastupuje ona a že veřejnost přispívá na jeho pořad devíti miliony korun. "Chtěl jsem, aby se okamžitě omluvila," řekl Kraus. "Jednání s touto radou ČT je v tuto chvíli bezpředmětné," uzavřel.

Další postup iniciativ vystupujících proti Radě ČT

- chtějí vytvořit stínovou Radu ČT, která na svých webových stránkách zveřejní projekty všech uchazečů o post generálního ředitele České televize.

- žádají živý pořad se členy Rady ČT, který by je představil veřejnosti, jíž se radní zaštiťují.

- žádají radu, aby o novém řediteli nerozhodovala a odstoupila.

- připravují plán protestních akcí, mezi něž jsou zatím zahrnuty takové jako hladovka či stávky

Po desítkách minut se vrátili oba zbylí zástupci, oba rovněž očividně otřesení. "Jsem v šoku. S nimi se nedá mluvit. Je to spolek ješitných, arogantních a naprosto nekvalifikovaných lidí," řekl po jednání Břetislav Rychlík. "Tak velkou instituci, jako je ČT, mají v rukou takoví lidé, v tom to je," dodal s tím, že by se mělo radě zabránit, aby zvolila nového ředitele ČT.

"Jsou přesvědčeni o tom, že zastupují veřejnost a že jen oni, mohou televizi prospět," řekla dramaturgyně Müllerová.

Zástupci iniciativ je pozvali mezi sebe na rozhovor. "Odmítli s tím, že chtějí klid na práci," řekla Müllerová.

Iniciativy vystupující proti Radě ČT se ve vypjaté atmosféře dohodly, na třech bodech, jak postupovat dál (dále viz tabulku).

Havel: Odvolání Chmelíčka nebylo přesvědčivé
Prezident Václav Havel nepovažuje důvody, které vedly Radu České televize k odvolání Dušana Chmelíčka z funkce ředitele tohoto veřejnoprávního média, za příliš přesvědčivé.

Havel to řekl novinářům v průběhu dnešního jednání Bezpečnostní rady státu, kterého se účastnil.

Radní v uplynulém období opakovaně kritizovali postup současného vedení ČT. Například v listopadu Chmelíčka napadli za to, že v říjnu bránil odvysílání kritické reportáže o Sazce.

Šéf rady Miroslav Mareš u ředitele postrádal řádné vypracování koncepčních dokumentů a nespokojen byl i se způsobem jeho komunikace s radou.

Přehled některých střetů ČT s její radou a poslanci od prosince 1998

2. prosince 1998 Poslanecká sněmovna neschválila výroční zprávu Rady ČT o činnosti televize za rok 1997
17. března 1999 Poslanec ODS Petr Pleva v mediální komisi vytkl ČT, že v publicistice prezentuje vlastní názory, zpravodajství označil za bulvární. Tehdejší generální ředitel Jakub Puchalský se ohradil a obvinil poslance ze snahy o zasahování do nezávislosti televize.
24. června 1999 Zástupci ODS a ČSSD v mediální komisi vytkli nevyváženost a neobjektivnost některým diskusním pořadům ČT. Šéf sněmovní komise Ivan Langer (ODS) o televizní radě řekl, že není důsledná a nesleduje, co se děje.
22. září 1999 Rada respektovala rozhodnutí ČT vysílat normalizační seriál Třicet případů majora Zemana v rámci projektu Třicet návratů. Langer po odvysílání prvního dílu vyzval radu, aby odstoupila.
30. září 1999 Mediální komise kritizovala Radu ČT i televizi za seriál o majoru Zemanovi. Poslanci na návrh Langra přijali usnesení, v němž sněmovně navrhují, aby konstatovala, že televize neplní své veřejnoprávní poslání.
24. listopadu 1999 Televizní rada vytkla vedení ČT v čele s Puchalským, že oslabilo postavení televize jako veřejnoprávního média. Vyjádřila obavu před ohrožením poslání veřejnoprávní televize. Kritizovala i personální politiku vedení a jeho nerozhodnost při prosazování koncepčních změn.
25. listopadu 1999 Členové mediální komise opět kritizovali nevyváženost a neobjektivnost diskusních pořadů ČT a také Radu ČT a její zprávu o úrovni těchto pořadů. Poslanci byli nespokojeni s působením Puchalského v čele ČT.
8. prosince 1999 Pět členů Rady ČT se vyslovilo pro odchod ředitele Puchalského, pro odvolání bylo třeba šesti hlasů.
15. prosince 1999 Puchalský oznámil rozhodnutí rezignovat na svou funkci generálního ředitele televize kvůli nedostatečné podpoře Rady ČT.
26. ledna 2000 Novým generálním ředitelem zvolila Rada ČT Dušana Chmelíčka.
28. ledna 2000 Zástupci KDU-ČSL ve sněmovní mediální komisi v prohlášení "Politici, ruce pryč od České televize" označili snahy poslanců iniciovat jednání o situaci v ČT za nevhodný pokus, který může být vykládán jako politické ovlivňování.
1. února 2000 Ostré výtky adresovali pracovníci ČT a zástupci profesních organizací členům Rady ČT v panelové diskusi o radě a volbě generálního ředitele.
11. února 2000 Mediální komise se usnesla, že Rada ČT neuplatňuje dostatečně svoji kontrolní funkci a způsobuje tím, že veřejnoprávní televize neplní své poslání. Kritizovala výroční zprávu rady o hospodaření ČT za rok 1998.
10. března 2000 Sněmovna odvolala Radu ČT, v čele nové rady stanul v červnu 2000 politolog Miroslav Mareš.
16. května 2000 Rada ČT nedala za pravdu mluvčímu vlády Liboru Roučkovi, který kritizoval redakci zpravodajství ČT za to, že málo informuje o zahraničních aktivitách premiéra Miloše Zemana.
31. května 2000 Předseda sněmovny a ODS Václav Klaus si stěžoval na způsob, jakým byl připravován pořad V pravé poledne. Krátce poté byl jeho moderátor Roman Prorok odvolán.
21. listopadu 2000 Rada ČT kritizovala, že ředitel ČT Dušanm Chmelíček v říjnu 2000 bránil odvysílání kritické reportáže o společnosti Sazka. Podle rady tím ohrozil postavení ČT jako
nezávislého média veřejné služby. Rada Chmelíčkovi vytýkala i způsob, jakým po týdnu nakonec odvysílání reportáže, s doprovodným komentářem Sazky, umožnil.
12. prosince 2000 Rada ČT odvolala Dušana Chmelíčka.
18. prosince 2000 K odstoupení v souvislosti s odvoláním Chmelíčka vyzvalo Radu ČT na 40 zástupců různých organizací a sdružení.

Iniciativy, které žádají odstoupení Rady ČT, svolaly demonstraci před budovu České televize. Přišlo na ni asi 80 lidí (19. prosince 2000).

Předseda Rady ČT Miroslav Mareš (vpravo) oznámil, že radní budou o řediteli televize jednat neveřejně. "Televize je ale veřejná," reagoval mluvčí iniciativy ČT - Věc veřejná herec Jan Kraus (19. prosince 2000).

Demonstraci přišel před Českou televizi podpořit i spisovatel Ludvík Vaculík (19. prosince 2000).

Rada ČT rozhoduje, zda bude její zasedání veřejné. Zleva: Miloš Rejchrt, Pavel Kabzan, Petr Hájek, Jiří Kratochvíl, Miroslav Mareš, Jana Dědečková, František Mikš, Marcella Marboe-Hrabincová a Václav Erben (19. prosince 2000).

Šéf odborů ČT Antonín Dekoj (vlevo) a šéf rady ČT Miroslav Mareš (19. prosince 2000).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.