Rada ČT se kvůli volbě rozpadla

  • 71
Jednání Rady České televize, z kterého mělo vzejít nové jméno generálního ředitele, přineslo naopak dvě rezignace. Po neúspěšné volbě odstoupil radní Milan Knížák. Po něm rezignovala i místopředsedkyně Lucie Weissová. Rada jednání o volbě šéfa České televize přerušila na neurčito.

"V takové radě být nechci," řekl při odchodu z jednání Knížák.

K volbě nového šéfa ČT bylo třeba deset hlasů. Bývalé programové šéfce TV Prima Janě Kasalové chyběly pouhé dva. Ekonom Jiří Franc získal pouze jeden hlas.

Čtyři z radních nehlasovali, nebo se zdrželi. "Pokud se ptáte, zda v radě zůstanu já, je to předčasné," komentoval situaci předseda rady Jan Mrzena.

"Myslím, že můj odchod by byl krajně nezodpovědný," dodal. Podle Mrzeny by další volba ředitele měla přijít ve chvíli, kdy sněmovna zvolí dalších šest členů rady. To by se mělo stát přibližně za tři měsíce.

Langer: Je to nezodpovědné
Člen mediální komise, poslanec Ivan Lenger (ODS), míní, že v první řadě měli odstoupit radní, kteří volbu zablokovali.

"Rada podle mého nepostupovala věrohodně. Dospěla k nějakému rozhodnutí, vypsala výběrové řízení. To, že nového ředitele nezvolila, pokládám za projev nezodpovědnosti k veřejnosti, kterou v televizi rada zastupuje," dodal poslanec.

Odvolání Rady ČT může na jednání sněmovny navrhnout kterýkoli z poslanců. "Je to ale příliš čerstvé. Situace v České televizi se musí projednat bez ohledu na politické názory."

ČT povede dál Klimeš
Dá se říci, že jediným vítězem nevydařené volby je prozatímní ředitel ČT Petr Klimeš. Ten na svém postu totiž zůstává.

"Televizi bude i nadále řídit její prozatímní ředitel," potvrdil mluvčí televize Richard Klatovský.

"Pro Českou televizi je v tento okamžik důležité, aby i nadále pokračovala v lednu zahájená restrukturalizace, která do budoucna zajistí efektivnější fungování Česká televize a také lepší televizní službu veřejnosti," uvedl ve svém prohlášení po zasedání rady Klimeš.

Mrzena se sešel s premiérem
a šéfem sněmovny

V úterý, den před volbou šéfa ČT, se sešli předseda vlády a Poslanecké sněmovny Vladimír Špidla a Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) se šéfem Rady České televize Janem Mrzenou. Podle politologů byla schůzka nestandardním krokem, který zpochybňuje nezávislost veřejnoprávní televize.

"Tento krok určitě není šťastný. Je zjevné, že rada pracuje pod určitými politickými tlaky," míní politolog Rudolf Kučera. Podobný názor má i jeho kolega Bohumil Doležal. "Sice jim to zákon nenařizuje, ale já být jimi, tak se držím zpátky," poznamenal na Špidlovu a Zaorálkovu adresu.

Po první volbě postoupili Franc a Kasalová
Po prvním kole volby postoupili Kasalová s devíti a Franc se šesti hlasy. Radní mohli na hlasovacím lístku označit dva ze šestice kandidátů. Odevzdáno bylo 11 platných hlasovacích lístků.

Zpěvák a moderátor Michal Prokop, bývalý šéf Českého rozhlasu Vlastimil Ježek a režisér a dramaturg Otakar Kosek získali po dvou hlasech, dramaturg Jan Štern dostal hlas jeden.

Radní se dohadovali, zda vůbec volit
Rada České televize zasedla k jednání ve 13 hodin. Hned v úvodu se radní nemohli shodnout, zda ověří nacionále uchazečů.

Členka rady Helena Fibingerová označila úvod zasedání za šaškárnu. Předseda rady Jan Mrzena nevyloučil, že se jednání protáhne.

Další dohady se týkaly toho, zda nového ředitele vůbec zvolit, či ne. Radní ČT Erazim Kohák navrhl, aby se hlasování odložilo. Nejsme jednotní, argumentoval.

Rada ČT volí ředitele pod tlakem

"Část rady se navíc brzy obmění. Nejhorší chyba by byla zvolit někoho, koho bychom za rok opět odvolávali," namítl Kohák.

Radní Milan Knížák Kohákův názor odmítl. "Vidím šanci ředitele zvolit," prohlásil.

Profily finalistů

Jiří Franc (45) - ekonom, viceprezident Aera Vodochody. V 90. letech působil v orgánech řady společností, například byl členem představenstva (1994 až 1997) a později členem dozorčí rady (1997 až 1999) firmy IPB Leasing, v letech 1995 až 1996 zastával post předsedy dozorčí rady ZVVZ Milevsko. 
 
Jana Kasalová (39) - bývalá ředitelka vlastní tvorby televize Prima. Nyní podle deníku Právo působí jako mediální poradkyně pro vládní kampaň na podporu vstupu ČR do EU, pro Primu navíc dodává projekt Evropská rodina, který popisuje život lidí v různých zemích unie. Kasalová vystudovala Fakultu žurnalistiky UK, působila jako redaktorka Mladé fronty a spoluzakládala časopis Reflex. Byla reportérkou pořadu Na vlastní oči a dramaturgyní pořadu Tabu na Nově. Od roku 1998 působila v Primě, od roku 2000 do loňského srpna tam byla šéfkou vlastní tvorby. Ještě loni v létě řekla o své případné kandidatuře do čela ČT, že její ředitelkou by se stala jedině, "až bude o deset let starší".

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video