Nyní volí členy rad ČT a ČRo Poslanecká sněmovna, a to na návrh sněmovního volebního výboru. Nově by jednoho zástupce do každé rady mohly přímo poslat parlamentní politické strany a hnutí, ale také odborová konfederace, Akademie věd ČR, církve nebo Unie orchestrálních hudebníků ČR (detaily najdete zde).
„Zcela jednoznačně bychom o takovou kompetenci stáli. Minimálně z toho důvodu, že by hudebníci měli přímou možnost ovlivnit rozhodování rad,“ řekl iDNES.cz Jiří Dokoupil, prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR, jedné ze zmíněných dvaceti institucí, které navrhlo Ministerstvo kultury.
Změna fungování ČT a ČRo |
Unie je odborová profesní organizace, která sdružuje hudebníky všech symfonických, operních či divadelních orchestrů. V Česku je orchestrů zhruba 25. Podle Dokoupila zastupuje unie zájmy 1 100 hudebníků. Mezi jsou i ti, kteří pracují v Symfonickém orchestru ČRo. „Ti nyní nemají možnost zasáhnout nějakým funkčním systémem do rozhodování o sobě samých. Účast na volbě Rady ČRo by nám toto umožnila,“ dodal Dokoupil.
Unie by stála i o volbu člena Rady ČT, ač televize vlastní orchestr nemá. „Zájem bychom o to měli minimálně z toho důvodu, že televize vysílá přenosy z koncertů či představení. Vymezení práv muzikantů se v tuto chvíli řídí pouze autorským zákonem a ani to není moc jednoduché,“ dodal prezident orchestrální unie.
V seznamu jsou, ale zatím o tom neví
Návrh Ministerstva kultury však zcela jistě ještě dozná změn. Podle Dokoupila bude o možnost volit člena některé z rady usilovat nejspíš více organizací než uvedených dvacet. Jiné zase o tuto pravomoc teoreticky stát nemusí. Ministerstvo s částí institucí, které jsou v původní verzi seznamu uvedeny, záměr ještě nestačilo probrat. Plánovaný kulatý stůl na toto téma byl odložen na neurčito.
O záměru příliš neví například Zelený kruh, který sdružuje 28 ekologických nevládních organizací. „Až taková nabídka přijde, bude záležet na rozhodnutí našich organizací,“ řekla iDNES.cz ředitelka sdružení Marta Kotecká Misíková.
„Ministerstva a jiné úřady se na nás kvůli různým nominacím obracejí pravidelně. Nikde samozřejmě není řečeno, že by ekologické organizace navrhly některého ze svých pracovníků - často nominujeme jiné experty, se kterými spolupracujeme. Přijde nám správné, kdyby ke správě médií veřejné služby byli přizváni například i zástupci Akademie věd, odborů, kulturních sdružení nebo ekologických organizací,“ dodala Kotecká Misíková.
Navržený seznam institucíAkademie věd ČR, Asociace krajů České republiky, Svaz měst a obcí ČR, Rada vysokých škol, Českomoravská konfederace odborových svazů, Syndikát novinářů ČR, Česká unie sportu, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, Česká ženská lobby, Český helsinský výbor, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace producentů v audiovizi, Český filmový a televizní svaz FITES, Ekumenická rada církví, Církev římskokatolická, Asociace profesionálních divadel ČR, Veřejný ochránce práv, Zelený kruh, Unie orchestrálních hudebníků ČR, Rada seniorů Poznámka: Uvedený seznam je pracovním návrhem, který s velkou pravděpodobností dozná změn. Seznam pochází z říjnové podoby návrhu novely několika mediálních zákonů. Autorem novely je Ministerstvo kultury. |
„Za mě tento seznam není určitě definitivní. Jde o první pracovní verzi, nad kterou se povedou jednání. A nikdo rozhodně nechce nyní tento seznam uzavírat,“ řekla iDNES.cz advokátka Hana Marvanová, která je v pracovní skupině při Ministerstvu kultury a na vytvoření seznamu se podílí.
V pracovní verzi je nyní například Syndikát novinářů ČR. Jenže sami novináři mají pochybnosti o tom, nakolik lze syndikát v současné podobě považovat za profesní organizaci. Předseda syndikátu Adam Černý v dubnu iDNES.cz řekl, že organizace má 2 400 až 2 500 členů a neví, kolik z nich se zpravodajstvím či publicistikou skutečně živí (rozhovor s Černým čtěte zde).
„U Syndikátu novinářů mám jisté pochybnosti, protože jsem si vědoma, že to nemusí být třeba ten správný reprezentant,“ připustila Marvanová s tím, že například u FITES (Český filmový a televizní svaz) podobné pochybnosti nemá.
Ministerstvo kultury do seznamu zařadilo i Asociaci krajů ČR, ta se přitom pod vedením hejtmana Michala Haška přiklání spíše k politické než zájmové organizaci. Loni v srpnu například Hašek hejtmany vyzval k tomu, aby se postavili za Rusnokovu vládu (více čtěte zde).
Mezi vyjmenovanými institucemi je nyní také Česká ženská lobby, která podle vlastních slov hájí práva žen v České republice a zastřešuje síť 28 nevládních organizací. Ministerstvo kultury ale zmiňuje také zástupce církví, vysokých škol a kancelář ombudsmana.
„O úmyslu ministerstva jsme zatím informováni nebyli a neznáme žádné podrobnosti. Ochránkyně tedy neměla možnost o celé věci uvažovat a vyhodnotit ji z hlediska působnosti veřejného ochránce práv a jeho role ve společnosti,“ upozornila Iva Hrazdílková, mluvčí veřejného ochránkyně práv. „Vzhledem k tomu, že ochránce je připomínkovým místem, jakmile bude novela připravena, ochránkyně se s návrhem seznámí a uplatní své připomínky,“ dodala mluvčí.
Mají mediální radní přímo volit i neziskové organizace a zájmové instituce?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 28. listopadu 2014. Anketa je uzavřena.
