Rada České televize padla

- Sněmovna odvolala Radu České televize po několik měsíců trvající kritice, když dvakrát za sebou schválila usnesení, v němž konstatovala, že rada neuplatňuje dostatečně svoji kontrolní funkci a je plně vinna tím, že veřejnoprávní televize neplní své poslání.
"Je to rozhodnutí, které nemá v Evropě obdobu," řekl zpravodaji MF Dnes předseda odvolané rady Vladislav Kučík.

Za odvoláním Rady České televize sněmovnou stojí podle Kučíka snaha politiků televizi více kontrolovat a ovlivňovat.

"Rada jednala po celou dobu v souladu se zákonem. Celé je to jen o politickém vlivu na Českou televizi. Sněmovna tímto rozhodnutím dala jasně najevo, jak se věci mají," zdůraznil.

Rada neměla možnost zúčastnit se jednání sněmovny. Svou činnost obhajovala jen v únoru před mediální komisí.

V České televizi na odvolání rady nebyli zřejmě připraveni. Radou dosazený ředitel Dušan Chmelíček zatím podle svého sekretariátu i mluvčího není schopen se ke vzniklé situaci vyjádřit.

Očekává se, že novou Radu České televize by Poslanecká sněmovna mohla zvolit na své dubnové schůzi. Žádná konkrétní jména možných kandidátů do rady nikdo z poslanců nechtěl uvádět.

Ortel poslanců je jednoznačný 
Pro usnesení, které radu de facto popravilo, hlasovalo 110 poslanců ze 157 přítomných. Podle zákona je k odvolání rady třeba dvou kritických usnesení sněmovny.

První, které konstatuje, že ČT neplní své poslání dané jí zákonem, si veřejnoprávní televize a její rada vysloužily vysíláním normalizačního seriálu Třicet případů majora Zemana.

Ve druhém, rozhodujícím, usnesení se dolní komora parlamentu dohodla na tom, že rada dostatečně neuplatňuje svou kontrolní funkci a nedostatečně zastupuje zájem a práva veřejnosti.

Poslanci naznačili, že nejsou s radou spokojeni, už v únoru. Mezi její hlavní kritiky tehdy patřili poslanci za ODS Ivan Langer a Kateřina Dostálová. Oba se také účastnili práce mediální komise, jež vypracovala zprávu, na základě které sněmovna rozhodovala.

Členové odvolané Rady České televize
Vladislav Kučík
Jiří Zajíc
Juraj Podkonický
Pavel Kabzan
Jan Jirák
Miloš Rejchrt

Komise kritizovala jako první
Komise 11. února jednohlasně odmítla výroční zprávu rady o hospodaření veřejnoprávní televize za rok 1998. Loni vyžádaný dodatek a chování členů rady ji rovněž neuspokojil. "Rada ČT dostatečně neuplatňuje svoji kontrolní funkci" a nedostatečně zastupuje zájmy a práva veřejnosti, jak ukládá zákon, usnesla se komise.

Zatímco zbytek rady, kterou nedávno opustili tři členové, při odmítání rezignace hovoří o nutnosti zachování kontinuity, poslankyně Dostálová odmítla zachování kontinuity v podobě experimentů, když narážela na výběr nejen Chmelíčka, ale i jeho předchůdce Jakuba Puchalského.

Poslanci radě vytýkali mimo jiné neschopnost sebereflexe. Hovořili i o nutnosti změny legislativy týkající se veřejnoprávní televize a postavení rady.

Jak radní bojovali
Členové rady v místy emotivní a hlasité debatě výhrady komise odmítali. Jen několik hodin před tím též odmítli výzvy poslanců, aby i v souvislosti se způsobem dosazení nového generálního ředitele ČT sami odstoupili.

Podle předsedy rady Vladislava Kučíka je "nátlak na odstoupení rady" i nátlakem na nového ředitele ČT Dušana Chmelíčka, který by bez ní byl údajně zranitelnější a slabší.

"Považoval bych za nebezpečné, aby rada odstoupila jako celek," řekl její člen Miloš Rejchrt.

Místopředseda rady Juraj Podkonický připustil, že o své rezignaci začne "uvažovat velice záhy", a své dosavadní setrvání v radě vysvětlil neochotou "podlehnout tlaku" profesních organizací, které při výzvách k odchodu rady údajně sledují i své obchodní zájmy.

Kučík prý cítí za povinnost, aby rada řediteli garantovala, že se o ní může opřít, a o svém případném odstoupení se údajně rozhodne až po předložení nové televizní výroční zprávy.

Někteří z poslanců, včetně předsedy komise Ivana Langera (ODS), ale naopak zdůraznili, že oddělují svůj negativní postoj k radě a k řediteli, který stojí v nelehké situaci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video