Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rada bezpečnosti souhlasí s imunitou

  10:09aktualizováno  10:09
Pravomoc nového Mezinárodního trestního tribunálu se nebude vztahovat na americké příslušníky mezinárodních mírových misí. Jednomyslně se na tom shodli členové Rady bezpečnosti OSN. Toto opatření zajišťující imunitu amerických vojáků bude platit jeden rok. Schválení rezoluce tak uvolnilo cestu k prodloužení mírové mise OSN v Bosně.

USA se totiž obávaly křivých obvinění a zpolitizovaných a vykonstruovaných procesů. Proto Spojené státy žádaly pro příslušníky svých ozbrojeních sil v mezinárodních misích imunitu.

Ohrožena tak byla mise v Bosně. Při posledním zasedání Rady bezpečnosti OSN byl na poslední chvíli provizorně prodloužen mandát amerických jednotek, a to do 15. července. Vypršet měl totiž tu noc, kdy rada zasedala.

USA rozhodnutí Rady bezpečnosti přivítaly stejně jako téměř všichni stoupenci ICC v radě, kteří zastávají podle agentury AP názor, že rezoluce neznamená porušení Římského statutu, jež ICC ustanovil.

Někteří nestálí členové RB OSN vyjádřili podezření, že rezoluce obchází existenci soudu. Zvláště Mexiko do poslední chvíle vyjadřovalo výhrady, ale nakonec se přidalo k většině, která chtěla dosáhnout kompromisu. Prozatímní mandát mírových sil OSN v Bosně vyprší 15.července. ICC začal pracovat 1.července.

Spokojenost nad rezolucí Rady
Generální tajemník OSN Kofi Annan dal po hlasování Rady bezpečnosti ve prospěch rezoluce najevo svou spokojenost. Jak v sídle OSN prohlásil jeho mluvčí, je "spokojen, že se Radě bezpečnosti podařilo vyřešit složitou otázku, která před ní stála, a že se tak stalo jednomyslně". Annan měl totiž před hlasováním "obavu jak o integritu ICC, tak o integritu zákona, který úmluva o ICC nastoluje". Stejné obavy měl i o "jednotu Rady bezpečnosti a o zachování mírových misí OSN", dodal mluvčí.

Předseda Rady bezpečnosti, britský velvyslanec při OSN Jeremy Greenstock označil rezoluci přijatou po mnohadenních "obtížných" debat jako "významný výsledek". Zdůraznil, že rezoluce nedává "bianco" imunitu nikomu. Připustil však, že Rada bezpečnosti může prodlužovat odkládání případného trestního stíhání o další rok.

Americký velvyslanec při OSN John Negroponte připomněl, že rezoluce chrání státy, které neuznávají jurisdikci ICC. Dodal, že pro příští rok je spokojen a že záměrem Spojených států je požadovat její prodlužování každý rok. "Naším záměrem je... usilovat o obnovení rezoluce každý rok," řekl novinářům po zasedání RB OSN.

Automatické prodlužování imunity zamítnuto
Původní návrh rezoluce obsahoval automatické prodlužování roční imunity, ale toto znění se příčilo ostatním členům Rady bezpečnosti OSN. I podle evropských spojenců Washingtonu by šlo o podkopání smyslu ICC.

Negroponte rovněž varoval, aby se cizí státy ani nepokusily zadržet amerického příslušníka mírových sil, protože by to mohlo mít "vážné následky". Dodal, že nepřípustné je i to, aby byl zadržen poté, co už stanul před americkou justicí a byl zproštěn obžaloby. USA podle něho budou chránit své občany, kteří nasazují v zahraničí život, aby bránili svobodu a demokracii. Aby nedocházelo ke konfliktním situacím, hodlají Spojené státy dosáhnout se zemí, kde budou američtí vojáci působit, bilaterální dohodu, řekl Negroponte novinářům v OSN po přijetí rezoluce.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
USA navrhly kompromis
Ve snaze překonat spory předložily USA návrh, aby trestní stíhání podléhalo schválení Rady bezpečnosti. Protože mají Spojené státy právo veta, každé stíhání by pak mohlo být zastaveno nebo donekonečna oddalováno.

Britský velvyslanec Jeremy Greenstock, který předsedal zasedání Rady bezpečnosti, uvedl, že velvyslanci patnácti členských států Evropské unie odmítli americký návrh. Dodal, že členské státy unie, které všechny ratifikovaly ustavení soudu, jeho činnost velmi jednoznačně podporují a stavějí se proti jakémukoli návrhu, který překrucuje jeho ducha a literu. Rada bezpečnosti projednávala americký návrh za zavřenými dveřmi.

Z Bosny neodejdeme, říká Washington
Bílý dům ale slíbil, že Bosnu neopustí, a zdůraznil, že existují prostředky, jak zachovat americké jednotky v této zemi, i když Washington vetuje prodloužení mise OSN v této zemi.

"Neodejdeme z Bosny," řekl podle agentury AFP mluvčí Bílého domu Ari Fleischer a ujistil, že američtí vojáci mohou pokračovat v misi, i když nebudou pod taktovkou OSN. Jsou podle něho tak dobře připraveni a vyzbrojeni, že mohou dělat, co se jim řekne. "Nejedná se o jejich stažení, ale problémem je jejich mandát," řekl Fleischer.

Mise OSN  už opustili první Američané
Tři Američané se kvůli krizi kolem válečného tribunálu stáhli z mise ve Východním Timoru. "O stažení trojice z Východního Timoru bylo rozhodnuto proto, že USA nedostaly záruky, že jejich občané nemohou být stíháni nově vytvořeným Mezinárodním trestním soudem," řekl agentuře AFP nejmenovaný americký představitel.

USA vetovaly rezoluci RB OSN
USA dokonce vetovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o prodloužení mezinárodní mírové mise v Bosně. Současná americká vláda se už v květnu zřekla závazků plynoucích z podpisu pod smlouvou, k níž se připojil předchozí prezident Bill Clinton.

"Chceme nadále přispívat k míru na celém světě, ale USA nebudou žádat americké vojáky a příslušníky mírových sil, aby přijali další riziko zpolitizovaných stíhání před soudem," uvedl po oznámení veta americký velvyslanec John Negroponte.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ

USA: nás se mezinárodní
soud netýká

NATO svolalo naléhavou schůzi
Veto USA činnost mezinárodních mírových sil v Bosně (SFOR) nemůže ovlivnit. "Nejsou závislé na mandátu OSN. Byly totiž vytvořeny na základě daytonských dohod z roku 1995," míní mluvčí NATO Yves Brodeur.

Mandát SFOR je také zaručen zvláštní dohodou mezi NATO a bosenskými úřady, takže jednotky v počtu 18 tisíc osob mohou operovat i bez formálního souhlasu OSN. V silách NATO působí 3100 Američanů.

I přesto NATO svolalo na pondělí naléhavou schůzi s úkolem zvážit dopady, které by hrozba Washingtonu kvůli ICC mohla mít. "SFOR zůstanou rozmístěny v Bosně. Žádná delegace, včetně USA, nevyjádřila vůli opustit SFOR, které tak budou pokračovat ve své práci," prohlásil výsledky schůzky Brodeur.

"Chápu obavy Bosny týkající se veta, ale chci ujistit všechny její obyvatele, že veto není určeno jim, ani mírovému procesu v zemi. Ať se stane cokoli, neovlivní to SFOR," prohlásil velvyslanec USA v Bosně Clifford Bond.

Co vadí Američanům na ICC
Co vadí USA na zřízení Mezinárodního trestního soudu? Obávají se jeho zneužívání. Proto se snaží prosadit, aby američtí vojáci a další personál mírových sil OSN byli vyňati z jurisdikce ICC.

"Na papíře soud nevypadá zle, ale Frankenstein také nikdy nepředpokládal, že jeho monstrum se vymkne z rukou," shrnul mluvčí zahraničního výboru amerického Senátu Lester Munson převládající americký názor.

"Celé spektrum mírových operací OSN bude muset být revidováno, jestliže se nám nepodaří získat ochranu, kterou požadujeme," uvedl zástupce amerického velvyslance při OSN Richard Williamson k debatě o prodloužení mandátu sil OSN v Bosně.

Konkrétnější byl americký ministr obrany Donald Rumsfeld, podle kterého mohou soudu zneužít teroristické organizace k podněcování lidí, aby Američany nepodloženě obviňovali z genocidy a válečných zločinů.

IZRAEL PROTI ICC

Izrael nebude ratifikovat dohodu o zřízení Mezinárodního trestního soudu. Právní poradce izraelské vlády Eliakim Rubinstein to zdůvodnil obavami z politizace tribunálu, tedy že by ve svém chování měl politické a třeba i antisemitské motivace.

Evropa nechápe postoj USA
Evropané americký postoj nechápou. Podle nich nehrozí americkým vojákům ani občanům žádná újma, protože před soudem mohou stanout teprve, když jejich domovská země je odmítne soudit. To bude dokonce první procedurální krok, který ICC musí podniknout.

Pro každou mírovou operaci mohou navíc USA podepsat s danou zemí separátně bilaterální dohodu, která umožní souzení Američanů ve Spojených státech. Podobně jako to udělaly evropské státy, které podepsaly s Afghánistánem stejné dohody před vysláním svých sil do mírového kontingentu OSN v této zemi.

"Američané jsou chránění (před jurisdikcí ICC) na 99,9 procenta. Snaží se dostat do otevřených dveří a nasazují spoustu politického kapitálu a úsilí, aby dostali zbývající 0,1 procenta," uvedl evropský diplomat při RB OSN.

Prázdniny vdechly ICC život
Mezinárodní trestní soud (ICC), jehož posláním je trestní postih pachatelů válečných zločinů, oficiálně zahájil činnost 1. července ve svém sídle v nizozemském Haagu. Zprovoznění této soudní instance, která má fakticky začít pracovat až od roku 2003, neprovázely žádné oslavné proslovy.

Nizozemská vláda poskytla ICC v Haagu čtrnáctipatrovou budovu, jejíž kanceláře se však budou naplňovat personálem postupně - v první pracovní den vstoupili ráno do objektu první čtyři zaměstnanci.

Prozatímní tým má přebírat žaloby, dokumenty a důkazový materiál, který bude ICC adresován. Později budou spisy předány hlavnímu žalobci, který bude zvolen zřejmě začátkem příštího roku.

USA versus OSN

Mimo území USA slouží v mírových operacích OSN kolem osmi set Američanů. Osm tisíc amerických vojáků slouží v Kosovu a v Bosně, které vede NATO se svolením OSN. USA financují více než čtvrtinu nákladů, které operace stojí.

O zřízení soudu se rozhodlo v roce 1998
O ustavení ICC bylo rozhodnuto v červenci 1998. Tribunál má za úkol soudit čtyři druhy zločinů: genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a "agresi". Pokud jde o tento typ zločinu, na jeho definici se ještě musí signatářské státy dohodnout.

ICC nebude nahrazovat právní systémy jednotlivých států a bude intervenovat pouze v případech, kdy soudní systém dotyčného státu nebude schopen vyšetřit a trestně stíhat vážné zločiny. Rada bezpečnosti OSN - stejně jako žalobce - může předat kauzu ICC až po schválení porotou tří soudců.

Římský statut ICC vstoupil v platnost 11. dubna, kdy počet států, který ratifikoval ustavující dokument, překročil požadovaných šedesát. Římský statut ICC zatím ratifikovalo 73 zemí. Statut neratifikovaly kromě USA také například Izrael, Rusko, Čína - a ČR.

Americký velvyslanec při OSN John Negroponte vetuje rezoluci Rady bezpečnosti ohledně mírových sil v Bosně. (30. června 2002)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chilesaurus, replika kostry dinosaura z roku 2015
Záhada „Frankensteina“ rozluštěna. Dinosaurovi našli místo v rodokmenu

Chilesaurus neboli „Frankenstein“ po dvou letech konečně našel své místo v rodokmenu dinosaurů. Takový je závěr studie britských vědců, kteří neobvykle...  celý článek

Denise Morrisonová, šéfka potravinářského gigantu Cambell Soup, byla členkou...
Trump rozpustil své poradní sbory, kvůli jeho výrokům je opouštěli členové

Donald Trump se rozhodl ukončit činnost svých dvou poradních sborů poté, co je začali opouštět šéfové velkých firem. Ty pobouřily komentáře amerického...  celý článek

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump si před akcí proti KLDR vyžádá souhlas Soulu, tvrdí Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump jihokorejskému vedení slíbil, že v případě jakéhokoli rozhodnutí ohledně Severní Koreje si vyžádá svolení Soulu, řekl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.