Rada bezpečnosti prodloužení mise schválila jednomyslně. Text přijaté rezoluce vyznívá pro Bosnu a Hercegovinu proti loňsku daleko nepříznivěji.
Balkánská země za poslední dobu udělal jen "velmi malý pokrok" k přijetí zásadních reforem na cestě k možnému přijetí do Evropské unie, uvedla agentura AP.
Ministři obrany Evropské unie už počátkem týdne slíbili, že unie nadále v Bosně a Hercegovině povede mírovou misi. V oblasti tak zůstane 2 500 vojáků, kteří budou dohlížet na bezpečnost. - více zde
Rozhodnutí OSN připadlo letos přesně na den výročí uzavření Daytonské mírové dohody, která v roce 1995 ukončila občanskou válku v Bosně a Hercegovině.
Dnešní Bosna a Hercegovina je rozdělena na Republiku srbskou a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny.
Mezinárodní společenství by rádo vidělo vstup Bosny do evropských struktur jako jednotného státu. Bosenští Srbové ale naléhají, aby jejich Republika srbská zůstala co možná nejvíce autonomní.
Rada bezpečnosti v rezoluci též připomněla, aby Bosna dodržela svůj závazek spolupráce s Mezinárodním soudním tribunálem pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii a vyzvala bosenské představitele k vydání všech obviněných z válečných zločinů.
Jde především o dva nejhledanější válečné zločince, bývalého bosenskosrbského předáka Radovana Karadžiče a jeho nejvyššího generála Ratka Mladiče.
|
DAYTONSKÁ DOHODA |
|
Po třítýdenních intenzivních vyjednáváních na vojenské základně v Daytonu v americkém Ohiu podepsali 21. listopadu 1995 tři prezidenti - bosenský Alija Izetbegović, chorvatský Franjo Tudjman a jugoslávský Slobodan Milošević - mírovou dohodu. Ta ukončila čtyři roky trvající občanskou válku v Bosně a Hercegovině. Boje vypukly v Bosně a Hercegovině v roce 1992 poté, co Bosna vyhlásila nezávislost - s tím ale nesouhlasila většina tamních Srbů. |
