Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rada bezpečnosti prodloužila misi v Bosně

  12:06aktualizováno  12:06
Rada bezpečenosti OSN prodloužila mírovou misi Evropské unie v Bosně a Hercegovině. Podle schválené rezoluce Bosna za poslední rok udělala jen velmi malý pokrok k přijetí zásadních reforem a vstupu do EU.
Organizace spojených národů.

Organizace spojených národů. | foto: Reuters

Rada bezpečnosti prodloužení mise schválila jednomyslně. Text přijaté rezoluce vyznívá pro Bosnu a Hercegovinu proti loňsku daleko nepříznivěji.

Balkánská země za poslední dobu udělal jen "velmi malý pokrok" k přijetí zásadních reforem na cestě k možnému přijetí do Evropské unie, uvedla agentura AP.

Ministři obrany Evropské unie už počátkem týdne slíbili, že unie nadále v Bosně a Hercegovině povede mírovou misi.  V oblasti tak zůstane 2 500 vojáků, kteří budou dohlížet na bezpečnost. - více zde

Rozhodnutí OSN připadlo letos přesně na den výročí uzavření Daytonské mírové dohody, která v roce 1995 ukončila občanskou válku v Bosně a Hercegovině.

Dnešní Bosna a Hercegovina je rozdělena na Republiku srbskou a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny.

Mezinárodní společenství by rádo vidělo vstup Bosny do evropských struktur jako jednotného státu. Bosenští Srbové ale naléhají, aby jejich Republika srbská zůstala co možná nejvíce autonomní.

Rada bezpečnosti v rezoluci též připomněla, aby Bosna dodržela svůj závazek spolupráce s Mezinárodním soudním tribunálem pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii a vyzvala bosenské představitele k vydání všech obviněných z válečných zločinů.

Jde především o dva nejhledanější válečné zločince, bývalého bosenskosrbského předáka Radovana Karadžiče a jeho nejvyššího generála Ratka Mladiče.

DAYTONSKÁ DOHODA

Po třítýdenních intenzivních vyjednáváních na vojenské základně v Daytonu v americkém Ohiu podepsali 21. listopadu 1995 tři prezidenti - bosenský Alija Izetbegović, chorvatský Franjo Tudjman a jugoslávský Slobodan Milošević - mírovou dohodu. Ta ukončila čtyři roky trvající občanskou válku v Bosně a Hercegovině.

Boje vypukly v Bosně a Hercegovině v roce 1992 poté, co Bosna vyhlásila nezávislost - s tím ale nesouhlasila většina tamních Srbů.

Z Bosny se stáhla jugoslávská armáda, která ale zanechala svou výzbroj bosenskosrbským silám, které měly dlouho převahu nad muslimskými a chorvatskými jednotkami.

Situace na bojišti se začala výrazně měnit až v druhé půli roku 1995, kdy chorvatské a muslimské síly dosáhly velkých územních zisků v Bosně i v Srby ovládaných částech Chorvatska.

K ukončení bojů přispěl nátlak mezinárodního společenství, které po několika masakrech civilistů například v Srebrenici v roce 1995 nasadilo letectvo proti srbským cílům.

Během války v Bosně, která je považována na nejkrvavější konflikt na evropském kontinentě od druhé světové války, zahynulo přes čtvrt milionu lidí.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.