Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rada bezpečnosti se o Ukrajině neshodla. Jednání bylo "dialogem hluchých"

  6:40aktualizováno  6:40
Rada bezpečnosti OSN se na mimořádném zasedání k situaci na Ukrajině v noci nedohodla na žádném kroku. Podle tiskových agentur se Západ a Rusko vzájemně obviňovaly z prohlubování krize.

O jednání rady požádalo Rusko v reakci na nedělní oznámení Kyjeva, že v pondělí hodlá i s pomocí armády zahájit rozsáhlé protiteroristické operace na východě země namířené proti proruským separatistům.

Podle agentury AFP se zasedání Rady bezpečnosti změnilo v "dialog hluchých" mezi západními představiteli a Rusy.

Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin vyzval západní partnery v čele s USA, aby vyvinuli tlak na Kyjev s cílem zastavit používání síly proti ukrajinskému lidu a zahájit skutečný dialog. "Západ rozhodne, zda se na Ukrajině bude možné vyhnout občanské válce," prohlásil ruský diplomat.

Fotogalerie

Americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová odsoudila dezinformace a propagandu, kterých se podle Washingtonu dopouští v Moskva souvislosti s vývojem na Ukrajině. Powerová obvinila Rusko, že podněcuje nestabilitu na východě Ukrajiny. Tamní vývoj podle velvyslankyně kopíruje vývoj před březnovou anexí Krymu. "Víme, kdo je za tím - jedině Rusko je schopné podniknout takovou operaci v této oblasti," prohlásila Powerová.

U hranic je 40 tisíc ruských vojáků, tvrdí Britové

Rusko rozmístilo u ukrajinské hranice až 40 000 dobře vyzbrojených ruských vojáků s bojovými letadly, tanky a děly, řekl na mimořádném zasedání RB OSN britský velvyslanec. Moskva má podle něj v oblasti navíc 25 000 vojáků, jež nedávno vyslala na Krym, který minulý měsíc zabrala.

"Satelitní záběry ukazují, že v blízkosti hranice s Ukrajinou je mezi 35 000 a 40 000 ruských vojáků, kteří jsou vybaveni bojovými letouny, tanky, dělostřelectvem a logistickými podpůrnými jednotkami," řekl britský velvyslanec Mark Lyall Grant.

Mimořádné zasedání v New Yorku začalo v noci kolem 02:00 SELČ (neděle večer místního času) a trvalo asi dvě a půl hodiny.

Rusko si přálo, aby zasedání bylo neformální za zavřenými dveřmi. Ale Francie a další západní země jako USA a Británie trvaly na tom, aby schůzka byla veřejná a aby se jí zúčastnil i ukrajinský představitel při OSN.

Západní diplomaté neočekávali z této schůzky žádné konkrétní výsledky. Bylo to už desáté zasedání RB OSN od začátku krize na Ukrajině koncem února. Nemožnost dosáhnout konkrétního výsledku je dána tím, že země zastávající protichůdné názory na ukrajinskou krizi, tedy Rusko na straně jedné a Spojené státy či Británie na straně druhé, patří v Radě bezpečnosti ke stálým členům s právem veta.

V pondělí v 08:00 SELČ vypršelo ultimátum, které dal o víkendu úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov proruským ozbrojencům. Nabídl jim amnestii, pokud složí zbraně a uvolní obsazené státní úřady na východě Ukrajiny. V opačném případě prezident pohrozil, že proti nim zahájí operaci s pomocí armády. Podle Reuters to nicméně nevypadá, že by separatisté reagovali.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.