Majitel samoty Miroslav Skalák Skalický má nařízeno, aby zasypal miniaturní rybník, který má už dvacet let na svém a teď částečně i obecním pozemku. Odstranění stavby požaduje starosta obce Miroslav Pátek.
Odbor životního prostředí v Moravských Budějovicích po určitém váhání žádosti vyhověl.
Skalický se odvolal na kraj s tím, že zasypávat malý přírodní biotop je nesmysl, přičemž legalizace se podle něj ocitla ve slepé uličce vinou starosty.
"Dohoda s ním je nemožná. Navrhoval jsem různá řešení, ale bez jeho souhlasu jsem nemohl postupovat dál při legalizaci stavby. Byl to pat. Jeho jedinou motivací je osobní averze a potřeba škodit. Má to v sobě zakódované, nikdo s tím nic nenadělá," podotkl rozčarovaný Skalický.
Od úředníků zároveň požaduje informaci, jestli už někdy někdo na Vysočině musel zasypávat - byť načerno zbudovaný - rybník. Na sociálních sítích už je první podnět příznivců Skalického sepsat petici proti zasypání vodní plochy.
Starosta Pátek svou argumentaci staví na zákonech. "Jsou logicky od toho, aby se dodržovaly. Obec se dopouští správních deliktů, pokud má na svém pozemku černou stavbu. Navíc to mění bonitu půdy, je to nevyužití zemědělských pozemků. Rybník je proto nutné zasypat. Nás pak budou úřady popotahovat a pokutovat, když zjistí, že se chováme nezákonně," ohrazuje se starosta.
Upozorňuje, že Skalického osobní přístup k řešení problému byl liknavý, na výzvy něco s tím dělat od prosince 2011 do ledna 2013 prý nereagoval. Miroslav Skalák Skalický si po Listopadu pořídil kilometr za Meziříčkem starý Brázdův mlýn, jemuž teď už nikdo neřekne jinak než Skalákův mlýn.
Na mlýn jezdil Martin Jirous
Z místa se postupem času stalo centrum setkávání alternativně smýšlejících lidí, před smrtí tam často pobýval Ivan Martin Jirous. V létě se v "Parku kultůry a voddechu nepřizpůsobivých u Skaláka" - jak se místu taky říká - konají malé festivaly. A občas taky technoparty.
Hluk za vsí a stovky technařů jsou dlouhodobě trnem v oku části starousedlíků z Meziříčka. "Především starosty Pátka, který je policista, a jeho rozvětvené rodiny," upřesňuje Skalický.
Skalický se domnívá, že to je osobní msta za letité neshody, jiný pohled na svět. Pátek osobní motiv odmítá, zároveň nepopírá, že mu technoparty hodně vadí.
"Rybníček jsem si udělal před dvaceti lety v místě bažiny a skládky na svém, a jak jsem později zjistil, i částečně sousedově pozemku. Tehdy to patřilo někomu jinému, rybník nikomu nevadil, navíc zapadal do okolní krajiny. Je to pěkný biotop s rostlinami a živočichy. Když majitel zemřel, Pátek rychle sousední pozemek pro obec koupil, aby mohl začít škodit," popsal situaci ze svého pohledu Skalický.
Magor Jirous, když u nás byl, tam do vody lezl klidně i v zimě
Podle něj v okolí není přírodní koupaliště, a tak se malá vodní plocha stala vítanou možností majitelů i návštěvníků mlýna se zde v létě vykoupat.
"Záměrně jsem to neoplotil, aby tam mohli zezadu přijít i místní. A Magor Jirous, když u nás byl, tam do vody lezl klidně i v zimě," přidal vzpomínku Skalický. Podle něj je polovina malé vodní plochy na jeho pozemku, polovina na obecním. Pátek říká, že dvě třetiny jsou na obecním.
Co by v těch místech, kde bývala bažina, mělo po zasypání být? Rybníček je v ďolíku, navazuje na něj louka u lesa.
Zasypání rybníku? Je to něco výjimečného
"Bažina tam nebyla. Vznikne normální zemědělská půda, kterou bude obec obhospodařovat a bude z ní profitovat. Před časem jsme chtěli o pár metrů dál zbudovat biotopy, to nám životní prostředí zarazilo. A někdo jiný tam může rybník mít?" klade otázku Miroslav Pátek.
Vedoucí odboru životního prostředí v Moravských Budějovicích se při dotazu na rybníček u Skalákova mlýna trochu ošíval.
"Je to problém, ve kterém se střetávají dva principy. Jednak vodní zákon a pak taky ochrana přírody a krajiny. Rybník je stavba jako každá jiná a na tu musí být povolení. Mockrát jsme panu Skalickému navrhovali, ať přijde s jednoduchým projektem, že se to dodatečně povolí. Protože na druhou stranu je to zajímavý biotop, tedy pozitivní prvek z pohledu ochrany přírody," řekl své stanovisko Tibor Andrejkovič.
Na krajský úřad do Jihlavy zatím odvolání Miroslava Skalického nedoputovalo. "Nepamatuji se, že by se na Vysočině přinejmenším v posledních letech musel zasypávat nějaký načerno postavený rybník," konstatoval vedoucí krajského oddělení vodního hospodářství v Jihlavě Jaroslav Mikyna.
Sporadicky se ale podle něj v republice takový případ objeví.
"Pokud už se stane, že dílo vznikne a neodporuje ochraně přírody, je snahou úředníků spíš stavbu dodatečně povolit. U komplikovaných případů, které je třeba řešit i s odborem životního prostředí, máme na vyjádření lhůtu až tři měsíce," dodal Mikyna.
