Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Loni přibylo případů pytláctví, policie však vyšetří jen malou část

  10:41aktualizováno  10:41
V Česku loni vzrostl počet případů souvisejících s pytláctvím. Policie vyšetřovala za 11 měsíců loňského roku 90 případů. Podle myslivců je pytláctví rozšířenější, doložit jej však není snadné.

Několikaleté vězení hrozí dvěma mužům, které na začátku ledna přistihli policisté v lesích na Šumpersku. Ukázalo se, že pytlačí. U jednoho z nich poté našli 59 trofejí. | foto: Policie ČR

Nárůst není nijak razantní a policejní statistiky srovnávají zatím jen celý předloňský rok s 11 měsíci roku loňského. Tato data ukazují, že případů pytláctví v Česku přibylo. V roce 2013 jich bylo 86, loni za 11 měsíců 90. Statistiky poskytla mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová. 

Policie v roce 2010 evidovala 77 případů pytláctví. V následujících dvou letech jejich počet vzrostl až na 106. Poté až do loňska odhalených pytláků ubývalo. Za pytláctví hrozí v krajním případě až pět let vězení.

Ve skutečnosti je však podle Martina Horálka z Českomoravské myslivecké jednoty pytláctví v tuzemsku mnohem rozšířenější. Usvědčit pachatele je ale velmi těžké, proto policisté evidují jen zlomek případů a většina z nich zůstává nepotrestána, přitom škody, které udělají, jdou každý rok do milionů korun.

Vývoj trestných činů souvisejících s pytláctvím
RokPočet případů
201077
201183
2012106
201386
201490 (údaj je za 11 měsíců)

Pytlákům nahrává to, že se pohybují v polích, lukách a lesích, tedy v oblastech, kde jejich počínání nemusí nikdo vidět. A pokud už je myslivci nachytají, těžko prokazují, že jde zrovna o pytlačení.

„Když už je pytlák většinou myslivcem spatřen, tak je to svědectví proti svědectví. Toho člověka musí chytit přímo při činu ve volné krajině, a to je velmi problematické,“ popsal Horálek.

Noční vidění a lov z auta s reflektory

Nejčastěji pytláci podle Horálka loví v noci za použití vyspělé techniky včetně nočního vidění. Jejich terčem je hlavně srnčí a daňčí zvěř, která je v noci méně ostražitá, a podle zákona se nesmí v noci lovit. Složitější je naopak lov divočáků, na které se musí v noci čekat i několik hodin.

Horálek se například stará o honitbu v okolí Radonic u Prahy, kde prý v poslední době zaregistrovali razantní úbytek srn, které hlavně na podzim a v zimě žijí ve větších tlupách. S kolegy si všiml jejich specifického chování. „Když u silnice zastaví auto, tak se dávají do pohybu a pro myslivce to znamená, že se něco děje,“ podotkl. Pytláci totiž často střílejí přímo z auta. „Chovají se racionálně. Chtějí co nejjednodušeji ulovit a co nejrychleji zmizet,“ zdůraznil Horálek.

Pytlačí se většinou kvůli masu. To prodávají pytláci přímo do restaurací a hospod, se kterými jsou předem smluveni. Menší část pytláků loví kvůli trofejím. „Dovolím si říct, že mezi nimi jsou myslivci nebo bývalí myslivci, i když tady bych použil spíš slovo lovci,“ dodal Horálek.

I za takové případy hrozí tresty. Před pěti roky například kladenský soud potrestal podmínkami dva myslivce, kteří podle obžaloby zabíjeli a přechovávali chráněné živočichy. Šlo o ojedinělý případ v historii českého soudnictví. Policisté u myslivců objevili 110 preparátů vzácných živočichů, především ptáků. 

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.